Nechtěl jsem jen roční smlouvu, říká Gazda o konci ve Finsku. V Brně bojuje o MS a ve finále přeje Kometě

„Motivace dostat se na šampionát je na úplně nejvyšší úrovni, o tom se ani nemusíme bavit,“ říká sedmadvacetiletý zlínský rodák.

Řešil jsem, jestli budu pokračovat ve Finsku, od Ilvesu jsem měl nabídku celkem brzy. Nechtělo se mi ale postupovat po ročních smlouvách, v Česku jsem dostal nabídku na víceletý kontrakt. Taky jsou tam nějaké osobní věci, které ještě nemůžu zmínit a které mě táhnou blíž domovu. Ještě nemůžu říct, kam zamířím, ale můžu prozradit, že se vracím do české extraligy.

Těžká otázka (smích a přemýšlí). Pár finálových zápasů jsem viděl. Psal jsem klukům z Brna, že jim fandím, takže to přeji přátelům, které znám.

S klukama jsem byl v kontaktu, znal jsem informace a věděl, že jsou sebevědomí. Osobně mě proto ten úspěch překvapil, ale taky jsem s tím počítal, když jsem věděl, jak se kluci cítí a jak si věří.

Z osobního hlediska jsem spokojený, dostal jsem velký ice time a sezonu si užil. Škoda, že jsme v play off nepřešli přes semifinále. Ve čtvrtfinále jsme v derby porazili Tapparu 4:0, což bylo pro ten klub něco. Měli jsme ale dlouhý čas na odpočinek a to nás v semifinále asi střelilo do nohy (Ilves podlehl KalPě 2:4 na utkání – pozn.red.). Prohráli jsme první dva zápasy a to bylo asi zlomové. Troufnu si říct, že jsme měli na lepší umístění.

Byla to hrozně zajímavá zkušenost. Zima je tam fakt dlouhá a od dvou hodin odpoledne tma. Osobní život je proto trochu jiný a nemůžete jít do kina. Trávili jsme se spoluhráči hodně času hraním karet. Poznal jsem něco nového a měl možnost být celý rok v Nokia areně (domov Ilvesu Tampere a nejmodernější aréna v Evropě – pozn.red.), což je jedno z top prostředí pro rozvoj. Z osobního hlediska to beru jako dobrý krok.

Jak kdy (úsměv). Období se střídají. Byli jsme tam ve třech a trávit čas ve třech pořád nejde, občas byla ponorka, ale určitě je to příjemné být tam s někým, než sám.

Nerad posuzuju sám sebe, takže těžko říct, ale asi souhlasím, že je to trošku pohyblivější soutěž než česká extraliga. Je tam hrozně mladých kluků, kteří mají nováčkovské smlouvy v NHL, skauti to tam hodně objíždí. Bruslení hraje velkou roli. Po trenéry je důležitější než taktická stránka, aby se nám nezastavily nohy.

Moc ne, měl jsem trošku jinou pozici. Spíš jsem puky rozdával, než že bych bral zakončení na sebe. Viděli mě tam v jiné roli a jsem rád, že jsem se zdokonalil v jinačí dovednosti než jen na puku a všechno střílet, takže mě to obohatilo.

Určitě, to zas neříkám, nedával jsem ale typologicky pořád stejné góly, měl jsem tři čtyři z dorážek, už to bylo víc různorodější.

Upřímně řečeno u Zlína už vnímám jenom výsledky. Znám už jenom v podstatě pár lidi, vedení i trenéři se změnili, v klubu je hodně nových tváří, takže to sleduju jenom okrajově.