
„Reklama na fotbal. Skvělá. Takové zápasy donutí lidi k tomu, aby chodili na stadiony,“ pravil po závěrečném hvizdu kouč Slavie Jindřich Trpišovský. Měl recht. V podobném duchu se vlastně vyjadřovali respondenti z obou táborů…
A to vzpomeňme, že před výkopem někteří konspirátoři spekulovali, jestli sešívaní dokonce duel maličko nevypustí. Aby Slavia poškodila svého rivala z Letné v boji o druhou příčku. Jenže už úvod je vyvedl z omylu.

Sestřih zápasu Slavia – PlzeňVideo: LFA
Čerstvý mistr vlétl do zápasu jako uragán a jasně dokazoval, proč je doma v lize stoprocentní. O jeho nasazení nemohlo být pochyb. Plzeň zase hrála otevřenou partii, tlačila se dopředu a tvořila si šance i ve chvílích, kdy vedla. Konečný výsledek po dvou obratech znamenal sešívanou radost po vítězství 4:3. Ale za daleko důležitější se dá považovat celkový produkt, který první dva celky ligového pelotonu prezentovaly.
Protože to byla naprostá bomba.
Zápas nahoru dolů. Oba mančafty si vytvořily šancí na pět, možná šest gólů. Schválně zkuste zapátrat v paměti, kdy měli naposledy hosté v Edenu takové množství gólovek…
Prostě se potkaly dva týmy, které měly stejný úkol. Jednoduchý. Dát víc branek než soupeř. Což při měření sil top celků jednotlivých soutěží (nejen v Česku) nebývá pravidlem.
A nebojím se ani tvrzení, že specifika českého fotbalu úrovni zápasu paradoxně pomohla. Jaká totiž naše kopaná vůbec je? Soubojová, rychlá, přímá.
Slavia ani Plzeň se tak neuchýlily k nudnému, uspávajícímu obehrávání soupeře. K nekonečným přihrávkám mezi stopery a defenzivními záložníky. Ne. Fotbaloví modernisté, zaklínající se heslem „hlavně neztratit míč“, by možná kroutili hlavou nad tím, ke kolika došlo soubojům. Nad tím, že brankáři nerozehrávali výhradně jen na krátko. Divili by se nedorazům v defenzivě. Momentům, kdy jednotliví hráči dokázali improvizovat a soupeře přelstít jinak než secvičenou akcí z tréninkového hřiště. Ligové hvězdy nechaly na hřišti duši a vzájemně se nutily k chybám. Na obou stranách.
Možná to nebyl pohledný zápas očima příznivců házené, kde je nejdůležitější vysoké procento úspěšných přihrávek a vyhýbání se zbytečnému riziku. Ale každý nezaujatý fanoušek, který souboj Slavie s Plzní viděl, se bavil.
Šlo o etalon toho, jak by měly souboje českých top týmů vypadat. Prostě jsme si to udělali hezké. Po našem.
Což je v mých očích daleko důležitější než následování moderních trendů.
This news was originally published on this post .
Be the first to leave a comment