RAJNOCHŮV GLOSÁŘ: Nejklidnější derby za dlouhou dobu a další rozlučka s velkým srdcařem

Hlavní událostí víkendu bylo jednoznačně derby. Trošku jsem doufal, že se bude jednat o utkání podobné kvality jako před týdnem v Edenu odehrála Plzeň. Asi vcelku logicky tomu tak nebylo. Přece jenom pro oba týmy už toho nebylo příliš ve hře, sešívaní už jsou jistými mistry, Sparta svůj sezonní vrchol, kterým je finále poháru, teprve vyhlíží.

Ani emoce nebyly tak vyšponované, jak bývá v derby zvykem. Jasně, furt jde o souboj dvou největších soupeřů, takže rivalita cítit byla, ale přišlo mi to na poměry posledních let opravdu umírněné. Atmosféra na tribunách ale byla v Edenu opět na top úrovni, fanoušci sešívaných si užívají mistrovské oslavy a svým rivalům to dali pocítit.

Upřímně jsem v zápase neviděl žádný individuální výkon, ze kterého bych si sednul na zadek, ale pár zajímavých, především od nováčků, tam bylo. Tím asi nejzajímavějším byl výkon Davida Mosese. Ten do kádru sešívaných zapadl neskutečně, sám trenér Jindřich Trpišovský ho hodně chválil za to, že nepotřeboval žádný čas na adaptaci. Řekl bych, že je to také dané tím, že v Karviné hrál pod Martinem Hyským, který zvládá hráče vychovávat a posouvat na takový level, že jsou okamžitě schopni zapadnout v týmech české top čtyřky.

Hodně příjemným překvapením uplynulého kola byl pro mě výkon Baníku v Plzni. Ostravané neměli v posledních týdnech ideální formu, úplně neustáli tlak v boji o druhé místo. Hodně boleli především domácí ztráty, ty už jsem ale rozebíral v předchozích glosářích.

Pavel Hapal poslal na západě Čech do hry kombinovanou sestavu, dost hráčů ze základu chybělo, ale ti, co dostali šanci, ji chytli za pačesy. Plzeň měla spoustu šancí a za stavu 1:0 měla zápas zlomit, ale to se jí nepovedlo především kvůli skvěle chytajícímu Dominiku Holcovi, který předvedl fantastický výkon. Dalším důležitým faktorem byl hlad po vítězství, určitá vášeň, ta byla z hráčů Baníku cítit o dost více.

Ostrava si třemi body zajistila, že skončí nejhůře na třetím místě, což je skvělá věc, a po strašně druhé době skončí před Spartou. Jedná se o výsledek kvalitní dlouhodobé práce, kterou ve klubu odvádí sportovní ředitel Luděk Mikloško a kouč Pavel Hapal. Luděk se rozhodl v těžkých časech Pavla podržet a ten mu v této sezoně jeho důvěru naplno splácí. Ostravanům se navíc daří trefovat posily, systematicky zlepšují hráče a troufnu si tvrdit, že v příští sezoně, pokud se jim podrží udržet současný kádr, budou ještě lepší. Hapal dokazuje, že je dobrým trenérem a pro Baník tím správným mužem.

O víkendu jsem si byl zahrát za Real Top a seděl jsem s Ivanem Trojanem, velký fanouškem Bohemky, a Láďou Hamplem, velkým Liberečákem, a probírali jsme zápas jejich dvou klubů. Láďa tvrdil, že Slovan ještě zabere a smaže tříbrankové manko, Ivan tvrdil opak. Za pravdu jsem musel dát Ivanovi, přece jenom na České lvi vede 7:0… Ne, ale teď vážně: Severočeši sice tlačili celý zápas, ten nakonec vyhráli, ale jenom o gól a sezona tak pro ně skončila. Ve druhém vzájemném zápase v nadstavbě došlo na druhou rozlučku legendy. Tentokrát se s kariérou loučil Míša Rabušic. Míša je super člověk, pro Slovan toho odmakal spoustu a je jenom dobře, že i svoji další kariéru by měl spojit s Libercem. Ať už ale bude kdekoliv, přeju mu hodně štěstí.

Karviná doma vybouchla s Hradcem, přitom jsem jí potom, co předvedla v prvním zápase, celkem věřil. Čekal jsem, že to parta kouče Martina Hyského zvládne, ale Východočeši opět ukázali, že mají zkušené mužstvo, které se dokáže připravit na složité zápasy. I přes nepovedený závěr si myslím, že v Karviné mohou hodnotit sezonu pozitivně. Pod novým realizákem se mužstvo posunulo a i přes zimní odliv opor to dotáhli do prostřední skupiny, což by před sezonou určitě brali. Za mě byli příjemným překvapením a těším se na ně v příštím ročníku.

Blíží se valná hromada, už zhruba za 14 dní nás čekají volby. Politické boje už se rozjíždí naplno, jediné, v co doufám, je, že fotbal půjde cestou progresu a dojde k systémovým změnám. Je potřeba makat hlavně na těch nejnižších úrovních, vystavět fotbal na pevných základech ve zdravém podhoubí a pak může vzkvétat. Ve fotbale vidím za poslední léta největší potenciál, opět se stává populárnějším i mezi dětmi, což je jenom dobře, a musíme z toho profitovat.