Ještě není jasné, kdy a kde se „Enhanced Games“ poprvé budou konat a jaké sporty se zapojí. Tyto informace se chystá D´Souza oznámit při pompézním ceremoniálu ve středu v Las Vegas. Ale už dosud známé informace stačily vyvolat ve sportovním světě dostatečný poprask.
Vystudovaný právník z Oxfordu žijící v Londýně koncept akce představuje jako otevřenou oslavu vědy a lidského pokroku, která má za cíl ukázat plný potenciál lidského těla. Za využití všech možných prostředků na hrách, které podle něj budou sledovat miliardy lidí po celém světě. Na sociálních sítích se projekt označuje za budoucnost sportu.
Slibovaný finanční potenciál je obrovský. Účastníci závodící sami za sebe, nikoliv reprezentující své země, mají přislíbené startovné a odměnu ve výši 250 000 dolarů (asi 5,5 milionu korun) za výkony lepší světových rekordů.
U dvou disciplín je odměna dokonce čtyřnásobná: milion dolarů pro toho, kdo zaběhne stovku pod 9,58 s, tedy rychleji než Usain Bolt, a zaplave 50 m volně rychleji než Brazilec César Cielo, tedy pod 20,91 s.
Organizátoři se při svých prohlášeních otřeli i o Mezinárodní olympijský výbor, který podle nich vydělává balík peněz, ale k samotným sportovcům se dostane málo.
Za projektem finančně stojí vedle D´Souzy americká investiční skupina 1789 Capital, kterou vede Donald Trump Jr. A na stránkách Vylepšených her je i zdravice jeho otce a současného amerického prezidenta. „To, co je nemožné, děláme nejlépe,“ tvrdí nejvyšší představitel USA.
„Měl jsem to štěstí, že jsem v průběhu let pracoval po boku mnoha členů administrativy a dalších prominentních osobností z Trumpova hnutí, takže je to perfektní shoda,“ ohlásil D´Souza na webu Sportico.com.
Toto propojení vzbudilo mírný údiv, Spojené státy pořádají i nejbližší letní olympijské hry v Los Angeles v roce 2028, rovněž s Trumpovou podporou. A není překvapením, že Mezinárodní olympijský výbor se proti Vylepšeným hrám ostře vymezil.
Za účast distanc
Nekompromisní je i Světová atletika. „Mám jen jedno poselství: Pokud je někdo natolik morální idiot, aby se toho chtěl zúčastnit, a pochází z tradičního, filozofického proudu našeho sportu, dostane zákaz činnosti na dlouhou dobu,“ prohlásil její šéf Sebastian Coe.
Pořadatelem her nemůže být ani žádná země Evropské unie, protože odporují jejím regulím. Podle ankety organizátorů na sociálních sítích připadají v úvahu právě Los Angeles, Rio de Janeiro, Londýn či Tokio.
Ze sportů je zřejmé, že se bude závodit v atletice, plavání a vzpírání, dle dřívějších vyjádření se mají objevit i sportovní gymnastika a bojová umění.
Podle D´Souzy si na akci sportovci můžou prodloužit kariéru. „Náš ideální adept není 19letý sportovec chystající se na své první hry, ale 28letý, který byl na dvou olympiádách a má ambice ještě něco dokázat, než skončí se sportem,“ řekl Australan agentuře AFP.
Už v květnu loňského roku uvedl, že je organizátoři jsou v kontaktu zhruba s 1500 sportovci, z toho 50 až 100 se chystalo na olympijské hry v Paříži. Velký zájem podle něj byl mezi plavci a vzpěrači, naopak připustil, že se mu nedaří nalákat sprintery.
Chce napravit systém
D´Souza zároveň upozornil na výzkumy, podle nichž dopuje daleko více sportovců, než je nakonec chyceno. Například v roce 2011 přiznalo užití zakázaných látek za posledních dvanáct měsíců přes 30 procent účastníků atletického mistrovství světa, zatímco pozitivně testovaných jsou maximálně jednotky procent. „Někdo ten systém musí napravit,“ tvrdí.
Odborníci ale upozorňují na velká zdravotní rizika tohoto konceptu. I když D´Souza ujišťuje, že účastníci budou lékařsky monitorování, těžko budou mít pořadatelé kontrolu nad tím, kdo k jakým látkám sáhne, aby se ještě více „vylepšil.“
„My budeme rádi, když přijdou i čistí sportovci a řeknou: Ahoj, antidopingová pravidla neporušuju, ale chci vás porazit,“ tvrdí šéf projektu. Podle organizátorů doping vylepší výkon sportovců o pět až dvacet procent, zbytek stejně závisí na talentu a tréninku.
MOV a Světová antidopingová agentura WADA ale upozorňují, že projekt potírá princip fair play, přináší katastrofický risk pro zdraví sportovců a samotná účast na akci může být považována za porušení antidopingových pravidel.
Podle norských vědců a zdravotníků z univerzit v Oslu a Bergenu, kteří se věnují účinkům steroidů, může dojít k úmrtím účastníků i přímo na sportovišti.
Australský vědec Matthew Dunn z Deakinovy univerzity zase na webu insidethegames.biz připustil, že olympiáda není zcela čistá. „Ale domnívám, že veřejnost stále oceňuje myšlenku úspěchu dosaženého dovednostmi, tvrdou prací a odhodláním, nikoli injekční stříkačkou,“ doplnil.
Ze sportovců je zatím známé jediné jméno, které se k účasti přihlásilo: australský plavec James Magnussen. „Když nabízejí milion dolarů za světový rekord, nadopuju se až po uši a za půl roku jsem připraven ho překonat,“ uvedl pro podcast Hello Sport.
A skutečně podstoupil desetitýdenní dopingovou kúru v USA. Podle svých slov už za deset dnů přibral čtyři a půl kilogramu svalů a v nadsázce říkal, že neví, jestli půjde zpět do bazénu nebo na kulturistickou soutěž Mr. Olympia.
„Ze začátku je nepříjemné si píchat injekce, ale pak je to součást rutiny. Nikdy jsem se necítil lépe. Chodím na kontroly, snížil se mi krevní tlak i cholesterol,“ tvrdí 34letý Australan, který má za sebou úspěšnou kariéru. Získal dva světové tituly, startoval na dvou olympiádách, v Londýně 2012 získal stříbro na stovce volně, před sedmi lety s plaváním skončil.
„Vždy jsem vnímal, že ve sportu doping nemá být, tak jsme se to přece učili. Ale nikdy se nevedla otevřená diskuze, jak jaké má všechny efekty, jen je démonizován,“ postěžoval si Magnussen, k němuž by podle organizátorů měla brzy přibýt další jména účastníků kontroverzního projektu.
This news was originally published on this post .
Be the first to leave a comment