Běžecká horečka se vrací před covid. Loňské kolapsy? Organizátoři přijali opatření

Pandemie se negativně podepsala na zájmu o aktivní sport i konání masových akcí obecně. „Byla to dlouhá, těžká a bolavá cesta těch posledních pět let. Hodně jsme trpěli, zkoušeli jsme vše,“ přiznává Capalbo. „Ale teď můžu říct, že jsme zpátky, konečně,“ hlásí energický Ital.

V roce 2018 před příchodem covidu si při akcích seriálu připíchlo startovní číslo 95 000 běžců, vloni jich bylo zhruba o deset tisíc méně, letos chtějí organizátoři atakovat stotisícovou hranici.

Na největších pražských závodech už není kam se posouvat, šestnáct tisíc míst na Pražském půlmaratonu bylo vyprodáno s půlročním předstihem, květnový maraton už má desetitisícovou kapacitu také zaplněnou. A nárůst zájmu hlásí i regionální závody po celém Česku.

Organizátoři se snaží posouvat nejen kvantitou, ale i kvalitou, co se týče startovního pole. „Za posledních deset let jsme tu takové atlety neměli,“ tvrdí Capalbo, což může znít odvážně při pohledu do nedávné historie půlmaratonu.

Před sedmi lety zaběhla v metropoli Joyciline Jepkosgeiová tehdejší světový rekord 1:04:52, mužské traťové maximum vloni vylepšil na 58:24 světový šampion další Keňan Sabastian Sawe, který tak z Prahy učinil třetí nejrychlejší půlmaraton světa roku 2024.

Jenže na dlouhých bězích se elitní výkony posouvají nejrychleji ze všech atletických disciplín, a tak Jana Moberly jako koordinátorka elitních atletů dostala za úkol sehnat běžce, v jejichž silách jsou ještě rychlejší výkony.

Mezi muži to bude Isaia Kipkoech Lasoi, který vloni zaběhl rychlejší čas, než je pražský rekord, v Kodani i Valencii, osobní rekord má 58:10. V ženách bude jasnou favoritkou Lilian Rengeruková, která sbírala úspěchy na dráze, vloni byla na olympiádě v Paříží pátá na 10 000 m. Pak ale debutovala na půlmaratonu a hned z toho byl skvělý čas 1:03:32.

Toho dosáhla 27letá vytrvalkyně, která má za sebou i desetiměsíční dopingový trest, ve Valencii, která tradičně přeje rychlým časům díky profilu trati i klimatickým podmínkám.

I v Praze se dá běhat rychle, což dokazují časy z minulosti, byť se probíhá i centrem historického města. „Ano, kdybychom chtěli zcela rovnou trať, můžeme běžet po dálnici z Prahy do Brna, ale to by běžci umřeli nudou,“ usmívá se Moberly. „Zatáčky samozřejmě rychlým časům nepomohou, ale aspoň běžce rozptýlí,“ říká.

Aprílové klima je tradičně nevyzpytatelné, vloni se na závod oteplilo, což rezultovalo v kolapsy závodníků a 36 jich skončilo v nemocnici, zdravotníci aktivovali traumaplán. Pořadatelé přičítají loňskou situaci i tomu, že někteří běžci po zimě ještě nejsou adaptovaní na teplo, navíc se oproti maratónu na poloviční distanci pouštějí i ti méně trénování.

Zároveň přijali opatření, aby se podobné problémy neopakovaly, s čímž jim zřejmě pomůže i o počasí, předpověď avizuje na sobotní dopoledne zhruba sedm stupňů. Zdravotnický vůz Golem bude blíže cíli, dorazí více zdravotníků, připraveny budou mobilní hlídky s defibrilátory a závodníci si můžou vyplnit kartičky s informacemi pro záchranáře.

Na trati jsou občerstvovací stanice každých dva a půl kilometru s dostatkem vody i iontových nápojů. Právě na nedostatečně zásobené občerstvovací stanice a stísněné podmínky zejména po doběhu v prostorách holešovické tržnice schytali vloni organizátoři od některých běžců kritiku. Letos bude cílový prostor rozšířen o oblast ulice Argentinská.

Účast nejlepších českých běžců letos negativně ovlivní termínová kolize s mistrovstvím Evropy v silničních bězích v Bruselu, kde budou startovat Martin Zajíc, Damián Vích, Jan Friš a Tereza Hrochová, kvůli zranění nepoběží Moira Stewartová.

„Na začátku ledna jsem měla problémy s kolenem a bohužel jsem pak neměla dostatek času, abych byla schopna dostatečně vyladit formu a být schopná závodit,“ uvedla Stewartová. Adepty na domácí prvenství tak jsou životní i tréninkoví partneři Patrik Vebr a Karolína Sasynová.