MADE IN ENGLAND: Šokující moment, Tarkowski mohl soupeři ukončit kariéru

„Začnu zákrokem, který se v Anglii hodně řeší. James Tarkowski z Evertonu drsně fauloval Alexise Mac Allistera z Liverpoolu. Co k tomu říct? Hrůzostrašný a šokující moment. Před patnácti lety by mu tohle možná prošlo, ale spíš bych řekl, že už i tehdy by to vyvolalo na hřišti melu. Nechápu hlavního rozhodčího, že ho nevyloučil a dal mu jen žlutou. A už vůbec nerozumím tomu, že ho VAR neopravil a nezavolal k přezkoumání situace na monitoru.

Myslím, že Tarkowski dobře věděl, co dělá. Vletěl do souboje v obrovské rychlosti, navíc při jeho figuře a váze to bylo fakt hrozně nebezpečné. Mohl Mac Allisterovi zlomit nohu, možná i ukončit kariéru, což určitě nechtěl.

Chápu, že v derby jsou emoce, ale musí brát ohled na soupeře. Tohle byl ošklivý a děsivý zákrok. Nevidím polehčující okolnost a přimlouval bych se za to, aby byl Tarkowski dodatečně potrestán, byť to velice pravděpodobně není možné.

Liverpool se mi v zápase moc nelíbil, v první půli nehrál vůbec dobře. Sice měl převahu, hodně držel míč, ale nebyl nebezpečný. Naopak Everton hrál organizovaně a vyrážel do rychlých brejků, Beto po jednom z nich trefil tyč. Samozřejmě Evertonu pomohlo, že Tarkowski nebyl vyloučen.

Liverpool však nakonec výhru vydoloval, ve druhém poločase se prosadil Diogo Jota. Přijde mi, že se hráčům trochu dostává do hlavy, že mají titul tak blízko. Reds nehrají tak lehce jako v předchozím průběhu sezony, kdy byli skvělí a vše jim klapalo. Teď od Liverpoolu každý očekává výhry a titul. Myslím, že už to chtějí mít za sebou. Náskok dvanácti bodů je obrovský, mohou si dovolit i párkrát ztratit a být v klidu.

Druhý je Arsenal, který porazil Fulham 2:1. Nicméně mi nepřijde, že by se dostával do formy a pohody. V zápase jsem viděl v obraně Kanonýrů spoustu děr, mohli inkasovat dřív. Navíc se jim zranil stoper Gabriel a bude chybět do konce sezony, což je před čtvrtfinále Ligy mistrů s Realem Madrid velká nepříjemnost.

Dobrou zprávou pro Arsenal naopak je, že se vrátil Bukayo Saka. Uzdravení jakéhokoliv útočníka tým určitě toužebně vyhlížel. Na druhou stranu s ním musejí trenéři pracovat opatrně, aby se zase hned nezranil. Řekl bych, že mu budou zátěž postupně přidávat a zatím bude do hry chodit spíš z lavičky.

Nottingham se drží na třetí příčce, porazil 1:0 Manchester United. Je blízko tomu, aby se kvalifikoval do Ligy mistrů, což by bylo skvělé završení tohoto příběhu. Vždyť naposledy hrál Nottingham v evropských pohárech v sezoně 1995/1996, většina hráčů současného kádru ještě ani nebyla na světě. A úspěchy z konce 70. let už jsou hodně vousaté.

Fanoušci, majitelé, hráči, zkrátka všichni cítí, že stojí před velkým úspěchem. Tlak, a očekávání, bude na tým stoupat, uvidíme, jak se s tím vypořádá. Proti United nehrál Nottingham nijak dobře, soupeř byl lepší. Ale je důležité vyhrávat i zápasy, kdy nemáte tolik šancí. Navíc porazit Manchester United, byť se mu teď moc nedaří, je vždycky svátek.

Zaujal mě gól Sandra Tonaliho z Newcastlu, který se proti Brentfordu trefil od postranní čáry a pomohl k výhře 2:1. Myslím, že chtěl nastřelit míč do vápna, ale uletělo mu to. Ostatně to pak sám potvrdil a mimo jiné řekl, že ze sedmdesáti procent centroval. Ale gól byl skvělý, jeden z nejhezčích v sezoně. Gólman v téhle situaci počítá s centrem, udělá si úkrok a pak už se mu hůř reaguje.

Tonali si samozřejmě prožil těžké chvíle, na začátku sezony se vracel po desetiměsíčním trestu, který dostal za to, že v domovské Itálii sázel na zápasy. Sám se k tomu postavil čelem, poučil se. Důležité bylo, že ho podržel klub i fanoušci. Vrátil se připravený, dostává se do formy, už je zase v italské reprezentaci. Už se bude určitě soustředit jen na fotbal a na své výkony. Bude chtít úspěch s Newcastlem a s Itálií se kvalifikovat na mistrovství světa.“