Véghova forma graduje, sahá si na dno. Podle lidí jsem odvetu s Vémolou prodal, nechápe

Végh se oproti druhému měření sil, v němž podlehl ve druhém kole na škrcení, nachází v daleko komfortnější pozici. Především se do klece vrací po kratší pauze. „Přípravu si užívám. Začal jsem na konci ledna a mám na to čtyři měsíce, abych se dostal do formy. Teď už jsem za polovinou,“ má radost.

S volnějším režimem po loňském červnu šla nahoru pochopitelně váha. Végh znovu upustil od zajetého jídelníčku, což se promítlo na jeho postavě. „Teď mám 106 kilogramů, začal jsem na 116. Stravu mám nastavenou tak, abych se cítil dobře. Hodněkrát jsem říkal, že nejsem zápasník, který odvodňuje. Kila hubnu dietou. V den zápasu mám třeba jen o tři kila víc,“ přiznává a vyvrací Vémolův názor, že by měl vážit více.

„On si mě neustále dobírá, to je v pohodě. Více než 116 kg jsem ale neměl snad nikdy, to bych byl moc velký. Teď jsem na dobré cestě. Nezáleží, zda jsem vyrýsovaný, ale zda mám funkční tělo. To je základ,“ ví dobře někdejší šampion zámořské organizace Bellator.

Na třetí zápas udělal i několik podstatných změn. „Silovou a kondiční přípravu podstupuji u nás v Ofě v Bratislavě, rovněž mám změnu ve stravě. Mám i dobře poskládaný tým, kde jsou nejlepší těžké váhy z Česka a Slovenska,“ říká Végh a zmiňuje například elitní krajany Martina Budaye či Štefana Vojčáka.

Před blížícím se soubojem, v němž se definitivně rozhodne, kdo ovládne česko-slovenskou rivalitu, nechybí pochopitelně ani motivace. „To by pro bojovníka neměla být otázka. Měla by to být samozřejmost. Když člověk pro to dělá všechno, tak je to samo o sobě motivace. Já ji mám neustále. V gymu nechávám všechno. Každý den jdu přes své limity a sahám si na dno. Pro něco to dělám,“ přikyvuje Végh.

„Motivaci mám i díky tomu, že to je můj poslední zápas,“ přiznává, že se pravděpodobně bude jednat o loučení s jeho hvězdnou MMA kariérou. „Hodně lidí říkalo, že jsem ten druhý zápas prodal, což je nesmysl, protože jsem do přípravy dal opravdu hodně. Prohrál jsem, tak to asi mělo být. Teď do toho taky dávám maximum. Hlavně abych se nezranil. Cítím se komfortně, stále mám v sobě oheň a hlad,“ ujišťuje se.

Znovu se myšlenkami vrátil k loňskému červnu, kdy v Edenu nastupoval v pozici favorita. Také fanoušci od něj očekávali podobný výkon jako v roce 2019 v O2 areně, kde Vémolovi nedal šanci a přibouchl ho k podlaze. „Porazil jsem sám sebe, což je na tom to nejhorší. Karlos toho využil. Neříkám, že to bylo jeho štěstí, ale měl svůj den. Vyhrál, a to je celé. Ale rozhodně mě neporazil lepší zápasník,“ míní Végh a přiznává, že zmíněnou odvetu zpětně viděl jen párkrát.

Porážku přesto hodil rychle za hlavu. „Myslel jsem na ni hodinu,“ pohotově odpověděl. „Jsem totiž člověk, který se neustále dívá dopředu. Byl jsem z toho smutný, hodně jsem tomu obětoval, ale nemůžu tam sedět a soustředit se na to, co jsem mohl udělat jinak. Kdybych nad tím přemýšlel, tak tam sedím dodnes. Je to minulost. Teď řeším budoucnost, na tohle jsem zapomněl. Jdu dál.“

Trilogie mezi Vémolou a Véghem bude zlatým hřebem turnaje Oktagon 72. Organizátoři nedávno přiznali, že v osudí bude i speciální šampionský pás, jehož konkrétní podoba zatím nebyla odhalena.