Loni v první lize, teď Brnu vychytal titul. Na tuhle pohádku bych se v kině podíval, rozplývá se Postava

Zatímco Postava prožíval snové finále, pardubičtí střelci z něj budou mít noční můry. Hlavně v úvodu utkání se brněnský brankář pořádně zapotil. „Začátek byl dost krušný, říkal jsem si, že takový tlak není dobrý. Ale bojoval jsem, párkrát mě to trefilo, tak jsem mohl klukům pomoct,“ pochvaloval si.

Úvodní tlak hosté přečkali a nastartoval je vedoucí gól Petera Muellera z ojedinělé šance. Zásadní pro úspěch bylo podle Postavy i psychické nastavení. „Říkali jsme si, že se nemůže stát nic hrozného. Při nejhorším bychom prostě prohráli,“ prohodil.

Jihomoravané už ovšem nehodlali takovou šanci pustit a soupeře drželi na uzdě i díky fantastické obětavosti, 34 zblokovaných pokusů Dynama mluví za vše.

„Kluci neskutečně padali do střel jako v celém play off, nemůžu proti nim říct jediné špatné slovo. Je to kolektivní zásluha,“ uvědomoval si.

Právě partu a kolektiv zmiňovali se zlatou medailí na krku všichni brněnští hokejisté. „Srdíčko bylo zásadní. Měli jsme lepší partu než ostatní týmy, i když jsme neměli stejnou kvalitu. V play off je možné všechno. Psát historii je ještě sladší, když jsme nebyli favorit,“ poznamenal Postava trefně.

Vždyť Kometa si na cestě za titulem poradila s Pardubicemi i Spartou, dvěma nejmovitějšími celky. „Neuvěřitelné. Je to o to krásnější, že jsme vyřadili takové týmy. Je vidět, že si pohár zasloužíme,“ podotkl.

Snadné nebylo však ani čtvrtfinále s Karlovými Vary zejména kvůli situaci v brankovišti. Postava totiž konečně objasnil, proč ve třech utkáních svému celku chyběl a musel za něj zaskočit zkušený Gašper Krošelj, který zvládl svou roli bravurně. „Sejmulo mě to neskutečně, čtyřicítky horečky,“ vzpomínal Postava. „Šestý zápas jsem byl ještě taky nemocný, ale musel jsem chytat, protože se Gašpi zranil,“ prozradil.

Následně už slovinského kolegu do branky nepustil a deptal hvězdy Sparty i Dynama. V roli jedničky je po Marku Mazancovi a Liboru Kašíkovi třetím nejmladším brankářem extraligové historie, jenž zvedá pohár nad hlavu. „Je to příběh na nějakou pěknou pohádku. Do kina bych se na to šel podívat,“ usmíval se.

A teď už je nutné titul jen pořádně oslavit. „Samozřejmě alkohol nepiju, sportovci přece nepijí,“ vtipkoval rodák z Valašského Meziříčí. „Možná si jedno nebo dvě piva dám,“ dodal se širokým úsměvem.