KOMENTÁŘ: Druhé zpackané MS, ale trenér osmnáctky hlavně hledá výmluvy. Změna je vítaná

Jasně, nelze opomenout sympatický výkon ve čtvrtfinále proti Kanadě, kdy byli čeští mladíci kousíček od senzace. Ale jeden solidní zápas nemůže přebít předchozí krachy. Pokud by reprezentanti zvládli základní skupinu jen o malinko lépe, v klíčovém duelu by vyzvali daleko přijatelnějšího soupeře.

Je paradoxní, že tým, jenž dvakrát po sobě vybojoval stříbro na srpnovém Hlinka Gretzky Cupu, poté v takřka stejném složení totálně pohoří na dubnovém šampionátu. Osmnáctka se dokázala vyhecovat na zápasy proti favoritům, jenže s papírově slabšími soupeři se trápila. Loni šokující prohra s Kazachstánem a bezkrevný výkon ve čtvrtfinále se Slováky, letos zásadní porážka s Německem.

Hokejová kvalita je přitom rozhodně na české straně, jenže kouč Čermák nedokázal svěřence připravit po mentální stránce. Samozřejmě asi všichni trenéři vědí, že není snadné ukočírovat 17leté sebevědomé kluky, ale přesně taková utkání, která jsou především o přístupu a poctivosti, odhalí nedostatky na střídačce.

A že jich bylo. Takový chaos, jaký předváděli čeští mladíci v obranném pásmu proti Německu, se jen tak nevidí.

Ovšem místo toho, aby 54letý trenér přiznal po nepovedeném mistrovství alespoň částečné pochybení, hledá výmluvy jinde. „Kluky celý rok nevidíme, kdežto všechny ostatní týmy kromě Kanady jsou celý rok pohromadě. Nám se kluci po Hlinkovi rozprchnou a scházíme se někdy během turnaje,“ postěžoval si Čermák.

Pravdu má přitom jen částečnou. Ano, například výběry Švédska či Finska jsou tvořeny především z domácích juniorek, které disponují mnohem vyšší kvalitou. Na druhou stranu pouze šest (!) českých hráčů z aktuálního kádru působilo v zámořských soutěžích. To není zas tak velká část týmu a příliš se neliší třeba od Slovenska, jež vzalo pět posil zpoza Atlantiku a zahraje si semifinále, nebo Lotyšska, které má takových hráčů hned osm.

Zbytek z českého výběru působil na domácích nebo evropských kluzištích a byl k dispozici pro turnaje v průběhu roku.

Kouč upozorňoval také na nečekanou absenci dvou opor z kanadského Portlandu, obránce Maxe Pšeničky a zejména brankářské jedničky Ondřeje Štěbetáka, který pochopitelně hodně chyběl.

„Je to ohromný zásah. Regule IIHF jsou přitom úplně jednoznačné, že sedm dní před mistrovstvím světa musí být hráči uvolnění. My jsme s tím počítali. Všichni nás ujišťovali, že dorazí, ale nepřijeli. Nikdo nebere telefony, nikdo nekomunikuje. Nerozumím tomu,“ čertil se Čermák.

Těžko říct, jestli nastal problém jen na straně klubu, nebo jde také o selhání komunikace a vyjednávání ze strany manažera Michala Vondrky. Jedno je ale jisté. I bez těchto dvou hráčů měla česká osmnáctka podat daleko lepší výkony s lepšími výsledky.

Zpackaný šampionát tedy alespoň vyústí ve změnu na střídačce, což se snad v budoucnu ukáže jako dobrý krok. Vedení Českého hokeje totiž zjistilo, že práce reprezentačního trenéra se dá se zaměstnáním v klubu kombinovat jen velmi složitě. „Podle svazu by to kouč osmnáctky měl dělat na plný úvazek jako svůj job,“ podotkl Čermák.

Jen škoda, že na to kouč nepřišel sám, když se před rokem vracel k extraligovým Rytířům, a vlastně mu to asi nedošlo ani nyní. „Já budu pokračovat na Kladně, takže u osmnáctky musím skončit,“ naznačil Čermák, že rozhodnutí nepřišlo z jeho vůle.

Otázkou jen zůstává, kdo bude jeho nástupcem. V zákulisí se skloňovalo jméno Michala Broše, který se však stal novým trenérem Litvínova. Nejpravděpodobnější variantou je tak Jan Tomajko, jenž se nedávno rozloučil se svou pozicí kouče a jednatele Olomouce.

Tak doufejme, že to nadějné kategorii osmnáctek, která by mohla mít medailový potenciál i v příštím roce, přinese světlejší zítřky.