Syn bývalé sedmibojařky a nyní moderátorky Kateřiny Nekolné je výjimečným talentem, který mu jeho křehké zdraví dlouho neumožňovalo naplno předvést.
Až loni pod vedením kouče Josefa Karase zazářil naplno, když se stal v peruánské Limě juniorským mistrem světa, navíc v součtu 8425 bodů, jen deset bodů od světového rekordu této kategorie. Experti ho zařadili mezi tři vycházející hvězdy evropské atletiky.
Bylo to Järvinenův poslední vystoupení mezi juniory, v devatenácti letech se přesouvá mezi dospělé. Plány na halový víceboj zhatilo zranění třísla, na letní sezonu už se připravil bez výraznějších omezení. Alespoň těch zdravotních.
Od plné koncentrace na atletiku ho odváděly studijní povinnosti. „Není to jednoduché, celý den se učím, pak jdu trénovat, cestou domů se také učím. Regenerace není tolik, i se mi špatně spí na to, kolik energie spotřebuju,“ posteskl si Järvinen, jenž se snaží do hlavy dostat co nejvíce informací z češtiny, angličtiny, účetnictví, managementu a ekonomie.
Odměnou po studijním zápřahu mu bude start v Götzisu na místním stadionu Mösle, kde se psala historie desetiboje, když tu před 24 lety slavil Roman Šebrle premiérové pokoření hranice 9000 bodů.
„Těším se neskutečně, hlavně na tu atmosféru,“ hlásí Järvinen před jubilejním padesátým ročníkem mítinku. „Lidí tam bude hodně, už jen podle toho, že veškeré ubytování v okolí je plné,“ vypozoroval.
„Sám jsem mítink jako malý s tátou i mámou sledoval, je to můj vysněný závod,“ vzpomíná Järvinen, jehož tatínek, atletický nadšenec, jenž v minulosti spolupracoval i s Tomášem Dvořákem, se byl v Götzisu několikrát podívat.
Zkušenosti ze slavného mítinku může Järvinen sbírat i od svého kouče Karase či nového tréninkového parťáka Viléma Stráského, který v Rakousku vloni poprvé pokořil hranici 8000 bodů.

Foto: Ivana Roháčková
Juniorský mistr světa Tomas Järvinen a jeho trenér Josef Karas.
Teď v Götzisu čeká závodní premiéra i jedno z es nastupující generace české atletiky. A ve svých přáních se nedrží zkrátka. „I když je to zkomplikované maturitou, očekávám od sebe velmi dobrý výkon, který by mohl sahat až k vyrovnání osobáku z juniorů,“ říká.
To je dost odvážný plán, vždyť zopakováním výkonu z Limy by se dostal na čtvrté místo české historie za trojlístek legend Romana Šebrleho, Tomáše Dvořáka a Roberta Změlíka. A v mužském desetiboji čekají Järvinena vyšší překážky a těžší koule i disk.
„Přijde mi, že přechod do mužů není takový problém, větší a těžší náčiní je mi možná příjemnější, hlavně v kouli teď nejsem tak zbrklý při otočce,“ porovnává.
Vrcholem sezony by pro něj měl být evropský šampionát do 23 let v norském Bergenu, nevzdává se ale ani naděje na start na dospělém mistrovství světa v září v Tokiu. K tomu by potřeboval překonat ostrý limit 8550 bodů, nebo kvalifikaci přes světový ranking.
„Bylo by hezké už letos bojovat s nejlepšími na světě, ale spíš doufám, že by se mi to mohlo povést do roka dvou,“ věří si Järvinen, kterému trenér Karas dosud ordinoval nižší tréninkové dávky, aby ho v mladém věku nepředřel. „Trénuje teď tak na 30 procent toho, jak pak trénují desetibojaři,“ říkal kouč vloni.
Po přechodu mezi dospělé tréninková zátěž mírně narostla. „Pořád to není sto procent, ale určitě jsme přidali, začíná to být těžké a nepříjemné. Ale hlavní je, že mě trénink baví, tak jsem s tím v pohodě,“ usmál se Järvinen.
This news was originally published on this post .
Be the first to leave a comment