Motivace na čtvrteční večer, Češi v minulosti už dokázali umlčet Globen

Teď výjimečný příběh ožívá, protože po 13 letech na stejném místě a ve stejné fázi turnaje se oba celky potkávají znovu. A vůbec by nebylo od věci, kdyby někdo z Čech arénu, která sice prošla rekonstrukcí i oficiální změnou jména, zase umlčel. Přímo na ledě u toho bude z tehdejších aktérů jen obránce Jakub Krejčík, byť ho tehdy coby 21letého novice po švédském vyrovnání na konci druhé třetiny kouč Alois Hadamczik posadil.

Na střídačce pak stojí Tomáš Plekanec, tenkrát v roce 2012 centr první formace, jenž byl po boku Milana Michálka a Martina Erata a byl tak jedním z prvních, kdo střelce mohl obejmout. Aby to srovnání s dneškem do sebe ještě více zapadalo, tak Češi šli tenkrát do čtvrtfinále rovněž ze třetí příčky, Švédové ze druhé.

Rozdíl byl v tom, že se oba celky potkaly již v základní skupině, protože kvůli tomu, že se ta druhá odehrávala v Helsinkách, se čtvrtfinálové duely nehrály křížem. A do Finska se Češi přesouvali až v pátek, aby následně v semifinále prohráli se Slovenskem, které vedl Vladimír Vůjtek, a pak alespoň urvali bronz.

Oproti současnosti ještě jedna věc byla jinak. Tenkrát se první formace trápila, kouč Hadamczik ji ale po celý turnaj držel pevně u sebe, za což se Michálek proti Švédům odvděčil bilancí 1+2.

„Jsem rád, že nám dal pan Hadamczik důvěru, že i když mi to nešlo, tak nás nechal pohromadě,“ vyprávěl Michálek. „Připravovali jsme se na Švédy dva dny. Věděli jsme, že mají dobré útočníky i obránce. Zkoušeli jsme vše střílet na gólmana. Byli z toho nervózní, tak jsem rád, že se nám to podařilo.“

Skvělý výkon v brance předvedl Jakub Kovář, výtečné hodnocení měl i útočníci Petr Koukal a Petr Nedvěd či obránce Petr Čáslava… „Přesně o něčem takovém jsem snil,“ popisoval po zápase tehdy 23letý Kovář.

Tak kdo ví, třeba i ve čtvrtek pozdě večer bude aréna ve švédské metropoli nevěřícně mlčet.