Poslední tanec české legendy na boulderové stěně. Když zafandí syn, praskají uši, směje se

Zatím ji tolik necítím, protože jde o konec jen v jedné disciplíně a moje kariéra bude pokračovat v lezení na obtížnost. Na pátek se těším, Letná je neuvěřitelným místem, snad zabojuju minimálně o semifinále a prokoušu se do sobotních bojů, kdy bývá atmosféra ještě lepší.

Současně jsem byl zapojen i do svých skalních projektů, které se částečně prolínaly s přípravou na Světový pohár. Některé prvky moderního boulderingu jsem nezkoušel tak často jako v minulých letech, ale hodně jsem se věnoval fyziu, abych zaléčil zlobivé rameno, s nímž jsem se potýkal.

Při normálním lezení mě nezlobí, ale bouldering je v moderním pojetí hodně krutá disciplína. Může dojít na situaci, kdy se budu rozhodovat, jestli zkusit ten pohyb. Loni jsem to řešil u relativně snadného boulderu, ale musel jsem si dodávat odvahu jít naplno, bohužel to nestačilo. Budu rád, když se do takové situace nedostanu. Chci udělat dobrou show pro diváky, ale zároveň musím myslet na budoucnost.

To byla úplná pohádka. Top na třetím boulderu si velmi dobře pamatuju. Kdybych se přiblížil tomu, co jsem tehdy zažil, bylo by to úplně skvělé. Ale beru to tak, že prvotní úspěch bude postup do semifinále. Trochu se navýšily kvóty, do semifinále postupuje čtyřiadvacet lidí místo dvaceti a do finále osm místo šesti, což je příjemnější, ale mladá generace je stále početnější.

V mužské kategorii je to v podstatě plná palba. Japonec Sorato Anraku je letos dominantní, vyhrál tři závody Světového poháru, jen blázen by ho nepovažoval za favorita. Korejec Dohyun Lee je také v dobré formě, i další Japonci budou silní.

Líbí se mi ta kontinuita, náš sport vychází z lezení na skalách a u té trofeje si představuju nevylezitelnou věž na pískovci.

Těžko říct, snažil bych se najít největší slabinu té věže. (úsměv)

To je velká motivace. Naučil se velmi dobře fandit, když ho uslyším, tak to bude dobré.

To by vám praskly uši, on ode mě okoukal i můj zvukový projev při lezení.

Kromě skalních plánů je to především mistrovství světa v Soulu na konci září, kde už tedy absolvuju jen lezení na obtížnost.

Ten dlouhodobý je vylézt další cestu 9c, obhlížel jsem cestu B. I. G. ve Flatangeru, i DNA ve Francii. Kdyby se jedna z nich podařila, byl by to velký úspěch.

Snažím se tu motivaci na závody nevyčerpat a tahle sezona je výjimečná, protože mám víc času na aktuální lezení. Až se bude blížit mistrovství světa v roce 2027 a olympiáda, tak se zase přeorientuju víc na závodní lezení. Bylo jasné, že kdyby nepadlo rozhodnutí, že se disciplíny na olympiádě osamostatní, tak bych se o Los Angeles nepokoušel. Takhle vím, že mám aspoň nějakou šanci.