Suchopárek: Někteří hráči zklamali. Cítil jsem z nich příliš velký ostych

Dunajská Streda (od našeho zpravodaje) – Suchopárek byl po zápase zjevně zklamaný. Jeho mise u národního týmu do 21 let skončí neúspěchem. Postup ze skupiny na slovenském mistrovství Evropy byl jasně daným cílem, ale potřetí v řadě zůstane nenaplněný. „Jsme zklamaní. Náš cíl už je passé. Proti Slovinsku ale chceme ukázat, že sem patříme,“ uvedl 55letý kouč na pozápasové tiskové konferenci.

Trenére, byla prohra zasloužená?

Jednoznačně. Soupeř dominoval a zaslouženě jsme prohráli 2:4. Krom prvních několika minut jsme hráli příliš pasivně, projevila se přílišná obava ze soupeře. Přitom jsme o Němcích, o jejich individualitách, raději moc nemluvili. Jen jsme si pustili nějaké záznamy. Začali jsme ale hrát až za stavu 0:4.

Pomohli střídající hráči?

Rozběhali to a chytli se i kluci, kteří do té doby neměli takový pohyb. Možná kdybychom v závěru ještě dali třetí branku, mohlo být drama. Já chci ale kluky pochválit, že to nevzdali a makali nadoraz. Určitě jsme předvedli slušný výkon a velké odhodlání. Za stavu 0:4 jsme si říkali, že je zápas v uvozovkách ztracený a chceme být nepříjemní až do konce. Už jsme neměli co ztratit.

Už po konci první půle střídal Matěj Hadaš se Štěpánem Chaloupkem. Bylo to z výkonnostních důvodů?

Ano. Už v minulém zápase jsme některé góly dostali po pravé straně. Byl tam možná ten ostych až příliš znatelný. Potřebovali jsme však dostat do hry i čerstvé síly. Bylo vidět, že takový Matěj Hadaš už šlapal vodu a výměna týmu prospěla.

Nebylo okysličení pravé strany už tématem po utkání s Anglií?

Ta možnost určitě byla. Na druhou stranu jsou to zkušení hráči a ten jejich výkon v prvním zápase nebyl špatný, byť párkrát chybovali. V zápase s Německem už ta spokojenost však nebyla taková.

V průběhu druhé půle musel jít dolů i Karel Spáčil ze zdravotních důvodů. Jak to s ním vypadá?

Píchlo ho ve svalu, s kterým se léčil už na začátku přípravy. Byla to asi taková zátěž, že si natáhl sval. První zpráva ještě není úplná, ale v utkání zkrátka nemohl pokračovat.

Ve dvou zápasech jste inkasovali sedm branek. Čemu to přičítáte?

Musíme si uvědomit, že kvalita soupeře je obrovská. Některé výkony našich hráčů navíc neodpovídají tomu, jak jsme se prezentovali v minulosti. Utkali jsme se na začátku s těmi nejtěžšími soupeři a Slovinci budou srovnatelní. Rozhodně je to něco jiného než v kvalifikaci. Na některých hráčích jsem viděl, že se obávají zklamání. Snažíme se s nimi pracovat. Pak si všimněte, že jakmile se povedou jedna dvě akce, tak jsou nabuzení a strach opadne. Je ale pravdou, že to musí přijít dřív. Chybí nám to v konfrontaci s těmi nejlepšími. Už to ale naštěstí není jako dřív, kdy si kluci jen začali číst jména a prakticky jsme prohrávali 0:2 v desáté minutě.

Kde hledat motivaci pro zápas se Slovinskem?

Myslím, že tenhle mančaft nikdy neměl problém s motivací. Šli jsme si za určitým cílem, který je pryč – nepostoupíme. Do konce turnaje ale budeme chtít ukázat, že sem patříme a nejsme tu náhodou, jak někteří říkali. V prvním zápase jsme to potvrdili, ale jsou z toho dvě poměrně vysoké prohry. Ukazuje to, že tým takovou kvalitu v defenzivě neměl.

Vnímáte, že se rozdíl mezi Českem a jinými zeměmi prohlubuje?

Spíše je třeba se zamyslet nad tím, aby kluci hráli pravidelně. Někteří museli odejít do zahraničí, aby nastupovali. Oni se musí rozvíjet a jeden odehraný zápas za půl roku je málo. Je to otázka pro trenéry, asociaci i klubové kouče. Podívejte na Karla Spáčila. Neprocházel špičkovými týmy a ukazuje, že se touhle cestou dá jít. Dostal od trenérů příležitosti, šel postupnými kroky, nikdy nebyl za hvězdu a nyní byl pro nás naprosto klíčový.