Lada v derby nechce prohrát

Zatímco její pohádková jmenovkyně se pyšnila zlatou hvězdou, Lada na sobě žádný odznak nemá. Zkrátka jen obyčejná tmavší hnědka. Trochu šedivá myš. V pondělních lijácích absolvovala pod hradem Kunětickou horou poslední těžší trénink.

„Počasí trochu extrémní, ale Ladě se dobře dýchalo, máme splněno,“ říká pracovní jezdkyně a Ladina dvorní ošetřovatelka Dana Vocásková. V současných vedrech chodí s Ladou trénovat kolem páté ranní, aby klisna nemusela sportovat v tropickém počasí. Někdy se k ní přidává překážkový specialista Popinjay, některé tréninkové porce ale hnědka absolvuje sama bez sparingpartnera. Nemá s kým bojovat a jezdkyně ji nechce brzdit.

Na pátou, a někdy i dřív, přijíždí k tréninkovému oválu i majitel klisny Dušan Urban. Není mu zatěžko vstát, sednout do auta a z Lanškrouna na Orlickoústecku jet třeba třikrát týdně přes hodinu autem, jen aby viděl, jak si jeho hnědka počíná. Vede si excelentně. V pěti startech ještě neprohrála. Ve dvou letech vyhrála krátké sprinty, letos zvládla vyhrát předzkoušku pro klisny, a to ztrácela na vedoucího koně při točení do cílové roviny pět koňských délek.

„Ona nechce prohrát. Má takové srdce,“ říká Dušan Urban a v mobilu ukazuje momentku, která moc dalších slov nepotřebuje. „Tak co, šéfe, jste spokojen,“ jako by svým pohledem hnědka říkala. Jeho hnědka je prototypem ideálního dostihového koně. Bez zlozvyků a manýrů kolem cestování nebo kování.

„Charakterní v boxu i pod sedlem. Ona to má moc dobře srovnané v hlavě, to z ní dělá výjimečného koně,“ říká Vocásková. Poslední dny jsou pro Urbana i celou tréninkovou rodinnou centrálu Vocáskových v Němčicích u Pardubic extrémně náročné. Nic nedělají jinak, ale všichni vědí, že se to blíží. Že jim v boxu přešlapuje klisna výjimečných kvalit.

Její pohodě podřizují všechno. Tak třeba: aby strávila v úzkých startovacích boxech jen dobu nezbytně nutnou do startu, zažádala stáj o poslední startovní číslo a žokej David Liška s ní vstoupí do startovacího zařízení na závěr jako čtrnáctý.

Až koně vylétnou ze startovacích boxů, Ladu vpředu nečekejte. Připomíná dieselový motor. Ale jakmile se zahřeje, je ideálním dopravním prostředkem na dlouhé vzdálenosti. Na startu příliš nespěchá, ale postupně se dostává do vysokých otáček. A její dvorní řidič žokej Liška ji v pravý čas přeřadí na nejvyšší rychlostní stupeň.

Jezdeckého umění Davida Lišky si němčická centrála považuje natolik, že obětovala start Lady v předzkoušce na Derby. „Pan žokej Liška působí v Německu a nemohl přijet na Velkou červnovou cenu, navíc jsme nechtěli riskovat zranění, proto srovnání s hřebci přijde až v Derby,“ upřesnila Vocásková.

Tým se netají tím, že porce metrů navíc, které v Irsku narozenou Ladu v Derby čekají, bude její výhodou. O taktice, které se v dostihové hantýrce říká ordre, mluvit nechce. Je výsostným právem trenéra udělit ho žokeji těsně před dostihem. A stejně tak nechce tým kolem nevysoké Lady mluvit o výsledku.

„Nerad jsem v té roli favorita. Nikdy nevíme, jak to koníkovi ten den sedne. Jdeme s pokorou, a hlavně aby doběhla zdravá,“ vyřkne majitel otřepané, ale pravdivé klišé. V koních našel smysl, kam ukládat snahu a životní energii poté, co děti odrostly. O Ladě i ryzákovi Popinjayovi mluví jako o svých srdcovkách. Klidně je dvě hodiny vydrží sledovat ve výběhu. Jen pozoruje stádovou hierarchii.

„Já jimi žiju. Jsem mistr Československa v silniční cyklistice v roce 1980. I děti jsem ve sportu podporoval, v cyklistce, ledním hokeji. Koně mám jako pokračování. Energii, kterou jsem dával dětem, vkládám do koní. Dopřeju jim první poslední,“ přiznává Urban.

Vedení přepravní firmy předal ženě. Právě po ní dostala favoritka Derby jméno. „Moje paní je nesmírně pracovitá, naši firmu vede ona. A stejně jako Lada nerada prohrává, tak pro mou ženu platí to samé. Jí musím poděkovat, že já se můžu věnovat koním,“ říká Urban.

V neděli se obě Lady uvidí na chuchelském závodišti. A třeba je vyzdobí modrá stuha.

Ta pro vítěze dostihu.