Bizarní příběh wimbledonského finalisty, z nějž se stal bestiální vrah

Z naturalistického zpracování titulní strany francouzských novin Le Petit Journal, které o zrůdném činu v roce 1907 referovaly, jde mráz po zádech.

Všude krev, rozřezané tělo oběti, dánské vdovy Emmy Levinové, se na ilustraci nachází v kufrech patřících tehdy již bývalému tenistovi Gooldovi a jeho manželce.

Goold o 28 let dříve sahal po zisku wimbledonského titulu, ovládnout slavný turnaj ale pozdějšímu vrahovi, jenž se v mládí kromě tenisu věnoval ještě boxu, dopřáno nebylo. Druhorozený syn irského aristokrata ve třech setech podlehl Johnu Hartleymu 2:6, 4:6, 2:6, dvojnásobnému vítězi z prvních čtyř turnajů v prestižním All England Clubu.

S tenisem Goold skoncoval nedlouho po finálovém zápase, jeho život se pak dostal do smrtící spirály zla. K závislosti na alkoholu se přidaly i problémy s opiem, hazardní hry, dluhy, jež splácel někdejší všestranný talent jen velmi pomalu.

Po konci tenisové dráhy Goold potkal osudovou ženu svého života. V té době již dvakrát ovdovělou Marii Giraudinovou, majitelku ztrátové krejčovské firmy. Ale ani manželství dluhy nevyřešilo, naopak. Hýřivý život dvojice je jen prohluboval.

Po krátké emigraci do Kanady se pár vrátil do Evropy, nejprve do Londýna a následně do Monte Carla. Gooldovi měli plán, hodlali přelstít místní kasina. Místo toho ale přišly prohry na ruletě a další dluhy, a tak se jim v hlavách zrodila myšlenka na další podvod.

Na dánskou vdovu Emmu Levinovou se manželé obrátili s prosbou o finanční pomoc, svým společenským postavením na ni zapůsobili, uvěřila jim a vyhověla. Gooldovi ale půjčku věřitelce splatit nehodlali, místo toho pomalu balili kufry a chystali se zkusit štěstí zase jinde. Levinová je zastihla ve chvíli, kdy se Monte Carlo chystali opustit.

Z wimbledonského finalisty i jeho manželky se měli v následujících momentech stát bestiální vrazi. Ostrá hádka vyústila ve zrůdný čin. Policii pátrání po zmizelé vdově dovedlo až do Gooldova bytu, tam nalezla dýku, řeznický nůž a krvavé stopy na stěnách i stropě.

Gooldovi tou dobou už byli na úprku v Marseille, krabice s Mariiným kloboukem a kufr s ostatky zavražděné ženy byly poslány do Londýna. Vrátný si ale všiml vytékající krve, v přepravních prostředcích se svědkům před očima zjevil ohavný nález.

Manželé Gooldovi byli nakonec zatčeni na nádraží v Marseille. Po soudním procesu, který vyvolal mezinárodní ohlas, byli odsouzeni za vraždu. Gooldová dostala trest smrti gilotinou, když byla označena za hlavního strůjce krvavého řádění. Později byl verdikt změněn na doživotí a v roce 1914 zemřela ve vězení na tyfus.

Goold byl odsouzen k doživotnímu vězení na nechvalně známém Ďáblově ostrově ve Francouzské Guyaně. Finalista Wimbledonu v izolaci a bez přístupu ke drogám trpěl abstinenčními příznaky a depresemi. V roce 1909 ukončil svůj život ve věku 55 let vlastní rukou.