Na hřišti se potkával s hvězdami Juventusu, teď si poprvé zahraje českou ligu. Chci zaujmout, říká Macek

Hodně. Přiznávám, že to byl nejdůležitější aspekt při mém rozhodování. Ačkoliv pocházím z Česka, ligu jsem si tu nikdy nezahrál. Byl jsem strašně rád, když se Mladá Boleslav ozvala. Hodně mě to lákalo.

Vnímal jsem, že česká liga je v posledních letech brána lépe než v minulosti. I proto jsem věděl, že půjdu do kvalitní soutěže. Hraje v ní spousta reprezentantů svých zemí a jsou tu kluby, které mají dobré výsledky v evropských pohárech. To pro mě bylo velice důležité.

Především zájem Boleslavi, který byl velký. Od samého začátku se mi líbil vzájemný respekt a jednání. To podpořilo mé rozhodování. Chtěl jsem jít také do klubu, který chce hrát co nejvýš, což mi Boleslav slíbila. Věřím, že budu součástí úspěšné sezony.

V zimě, kdy bylo jasné, že mi po sezoně vyprší v Luganu smlouva, se mi ozvala spousta klubů. Jedním z nich byl Zlín, ale od začátku jsem měl nejlepší pocit z Mladé Boleslavi. Pak už jsem ani neuvažoval nad jiným klubem.

Kdyby očekávání nebyla, byla by to celkem nuda. Je mi jasné, že když se po tolika letech vrátím do Česka, očekávání na mě určitě budou. Těší mě to. Člověk chce pak dokázat, že hrál tolik let v zahraničí oprávněně. Chci zaujmout, ale především budu chtít splnit to, co ode mě očekává vedení Mladé Boleslavi, a splatit důvěru, kterou do mě vložilo.

Už při jednání jsme se bavili o tom, že se tu jádro týmu dost možná obmění. Ale ten, kdo je opravdu lídrem, to dokáže na hřišti, a ne v rozhovorech. Vše samo vykrystalizuje, když budu podávat nadstandardní výkony a v kabině předávat to, co jsem zažil v zahraničí. Určitě budu chtít být součástí jádra, které bude držet pospolu a které bude v lepších i horších fázích sezony pomáhat mladším klukům.

Angažmá v Luganu bylo hodně pestré, nahoru dolů. Stalo se tolik situací, že bych o tom mohl napsat knihu. První sezonu jsem promarodil, což mě pořád mrzí. Nicméně pak jsem odehrál několik zápasů a skoro jsem až ohromil tehdejšího sportovního ředitele, který si mě do Lugana vybral. Je teď v Neapoli a jsme v kontaktu pořád. Podepsal jsem dlouhodobou smlouvu, jenže brzy přišel zlom, kdy klub koupil majitel z Ameriky, který vlastní i Chicago Fire.

Je jasné, že nový majitel chce dělat věci po svém. Přežil jsem první obnovu kádru, ale cítil jsem, že i když udělám na hřišti cokoliv, nebudu tím, na kom se bude stavět. Nebylo to jednoduché. Byl jsem však rád za to, že jsem se při novém vedení tři sezony v týmu udržel a před dvěma roky jsem měl nejúspěšnější sezonu v Luganu.

I ve chvíli, kdy jsem měl smlouvu ještě na tři roky, jsem mohl odejít. Nakonec mě nešetrným zákrokem na tréninku zranil spoluhráč. Když jsem se vrátil, na tréninku jsem majitele zaujal a nechali si mě. Pak jsem prožil dvě úžasné sezony, ale pak zase nastal zlom. Pochopil jsem, že budou chtít stavět na jiných hráčích, ale nechtěl jsem odcházet jen tak. Muselo to mít smysl. Navíc mi klub nic neulehčoval. I když jsem byl zástupcem kapitána, nebyl jsem třeba zapsán na soupisku pro Konferenční ligu.

Nechtěl, to je pravda. A pak nastal další paradox. V závěru sezony, kdy jsou zápasy nejdůležitější, jsem odehrál skoro všechno v základu. V zimě totiž přišel nový sportovní ředitel. Řekl, že mě nepustí a že šanci dostanu. A přišla. V jednu chvíli to skoro vypadalo, že bychom se mohli bavit o dalším mém pokračování. Vážím si toho, jak jsem poslední roky zvládl. Nikomu nic za zlé nemám. Vím, jak to ve fotbale chodí.

Nebylo to jednoduché. Za každé situace jsem ale musel být profík, makat a být připraven na chvíli, pokud by příležitost přišla. Ve druhé části uplynulé sezony jich bylo spousty, hrál jsem důležitá utkání. Snažil jsem se vše házet za hlavu, nemohl jsem udělat žádnou klukovinu. Věděl jsem, že vše dělám pro další sezonu. Kdybych nehrál tak, jak jsem hrál, a neměl jsem takový přístup, nebyl by o mě třeba zájem z Mladé Boleslavi ani odjinud.

Určitě pozitivně. Byl jsem u vítězství v poháru, bohužel i u dvou prohraných finále. V jednom jsem nemohl hrát kvůli zranění z předzápasového tréninku. A byl jsem hlavně u růstu klubu. Lugano chce dominovat ve Švýcarsku a hrát evropské poháry. Teď má obrovské finanční možnosti, hodně se změnilo. Nové americké vedení přineslo profesionalitu, kterou jsem zažil v Juventusu. A to nepřeháním. V dohledné době by se měl postavit stadion i nové tréninkové centrum. Lugano bude klubem, kde bude vše pro rozvoj mladých hráčů.

V Juventusu šlo vše jako po másle, vzpomínám jen v dobrém. Šel jsem tam v šestnácti, pravidelně jsem hrál za všechny mládežnické kategorie. Dostal jsem se i do áčka, kde jsem absolvoval velmi kvalitní přípravu v Austrálii, a trenér Allegri si mě tehdy chtěl nechat v širším kádru. Klub ale nakonec neprodal jednoho hráče, takže jsem se pak ani nedostal na lavičku.

A následně jsem šel znovu do přípravy s áčkem Juventusu v Americe. Poté, co jsem odehrál část zápasu proti Bayernu Mnichov, jsem měl menší problém s patou. Měl jsem tam mírný zánět. Řešilo se to unáhleně a přišel jsem o celou sezonu, která byla klíčová. Takové věci se stávají.

Jo, ale je třeba říct, že jsem absolvoval přípravu s Juventusem, který byl v té době během tří let dvakrát ve finále Ligy mistrů. Ale teď už není potřeba vzpomínat.

Nejdřív to byl Pavel Nedvěd, pak Cristiano. Ale v týmu jsem s ním byl nějaké tři týdny, bylo to rychlé. Každopádně šlo o příjemné seznámení s hráčem, který byl v té době nejlepší na světě. Byla to super zkušenost, ale tolik jsem toho s ním nezažil. Víc času jsem strávil s jinými velikány, kteří vyhráli Ligu mistrů nebo byli mistři světa. Viděl jsem, jak jsou každý den nastavení na trénink a neustále dokazují, že mají kvalitu, aby se v tak velkém klubu udrželi.

Stihl jsem Andreu Pirla nebo Paula Pogbu, který byl v nejlepší fázi kariéry a těžko by se v tu chvíli hledal lepší záložník na světě. Zažil jsem Claudia Marchisia nebo slavnou italskou obrannou trojku (Leonardo Bonucci, Giorgio Chiellini, Andrea Barzagli – pozn. aut.), která mi toho lidsky hodně dala. Brankář Gigi Buffon byl lidsky fantastický a mladým pomáhal. Jeden rok přišel Dani Alves, který byl odstřelený. Juventus byl našlapaný, ale on byl ještě o level jinde. Juventus patřil v té době mezi nejlepší na světě. Jsem rád, že jsem tam byl.