Šampionátu musíme využít, abychom k volejbalu dostali víc lidí, říká předseda svazu

Sportovní úspěch a zájem diváků jsou dvě propojené nádoby. Jedno by bez druhého nemohlo existovat, tak už to zkrátka bývá. Svaz se netají tím, že dlouhodobě je jeho cílem, aby se v tuzemsku stal třetím nejpopulárnějším sportem. Na výš v konkurenci fotbalu a hokeje pomýšlet nemůže.

„Volejbal je globální sport, který se hraje ve více státech, než kolik je olympijských výborů. Český fanoušek to podle mě zatím nedokáže ocenit. A to je naše role, abychom udělali tento sport natolik atraktivní, že se o něj začnou zajímat i lidé, kteří o volejbalu nemají tolik povědomí,“ nastínil Pakosta.

Někdejší vynikající blokař si je vědom, že úspěch reprezentací v tom hraje velkou roli. Nejen té mužské, která překvapila čtvrtým místem na mistrovství světa. Úspěch za sebou mají i mladší kategorie, ženy strávily první ročník v Lize národů a vedly si znamenitě. Do této vybrané společnosti by do dvou let chtěli patřit i muži.

Úspěšné sezony však musí volejbal využít na více frontách. Jedním je sledovanost sportu obecně. „Tady chceme šampionát zužitkovat, aby se o nás psalo více v médiích a začalo nás sledovat více lidí na sociálních sítích,“ uvedl 56letý předseda svazu.

Druhým úkolem je dostat do volejbalu více hráčů, a to především chlapců. Hráčská základna sice čítá necelých 60 tisíc registrovaných hráčů, nicméně aktivních je jich zhruba 35 000 a především u nejmladších kategorií výrazně převažují dívky.

„Pro ně jsme často variantou číslo jedna, ale v chlapecké části bojujeme s dalšími halovými sporty. Navíc jsou tu fotbal a hokej. Doufejme, že mistrovství světa teď kluky motivovalo, protože měli možnost vidět špičkový volejbal, který je mohl oslovit,“ věří Pakosta, který byl v květnu opětovně zvolen předsedou svazu na další čtyři roky.

Během nich se ČVS bude ještě více zaměřovat na práci s mládežích v klubech. Snahou bude získat více kvalifikovaných trenérů, jejichž současný počet a kvalita je limitující. V následujícím období si svaz také vyhodnotí činnost Národního volejbalového centra v Kladně, kde se sdružují nejlepší mladé volejbalistky.

U chlapecké kategorie však podobný model nefunguje. „Zjistili jsme, že výchova v klubech nám u nich funguje lépe. Zbytek jsme byli schopní kompenzovat delší společnou přípravou. Tady budeme chtít spíš zkvalitnit práci, zvýšit podporu a získávat trenéry,“ konstatoval Pakosta.

Světovému šampionátu na Filipínách přihlížel přímo v Manile a s národním týmem se vracel společným letadlem. Na tiskové konferenci uvedl, že bojovnost týmu mu až vháněla slzy do očí. „Hráči vytvořili partu a byli ochotní jeden za druhého položit život. Ale v semifinále a boji o medaile už bylo vidět, že individuální kvalitou nestačíme,“ popisoval pětinásobný mistr české extraligy.

I proto je ze sportovního hlediska stěžejní, aby se mužská reprezentace dostala do Ligy národů co nejdřív a mohla se pravidelně střetávat s nejlepšími soupeři.