Z Krpálka jde strach. Za vousy může dcera, váhu musí ujíst

Ze strany Krpálka nejde o žádné prvoplánové strašení soupeřů, jeho zarostlá tvář má prozaické vysvětlení. „Jak slyší dcera Marianka holicí strojek, zastaví mě, že se nemám holit,“ s úsměvem připouští, že své brzy sedmileté dceři si netroufne odporovat.

A nárůst hmotnosti? Ten si 34letý judista nemůže vynachválit. Přitom před sedmi lety mezi jeho dvěma olympijskými triumfy mu váha ukazovala až 119 kilogramů. „Ale bál jsem se, abych nezpomalil a nepřišel o kondici. Necítil jsem se s takovou hmotností úplně dobře,“ přiznává. „Tehdy byl neohrabaný, neměl dobrý projev,“ přitakává Lacina.

Až když Krpálek vloni na olympiádě v Paříži narazil na Tacura Saita a marně bojoval s jeho 172 kilogramy, věděl, že se musí vydat cestou nárůstu svalové hmoty. Do Podgorici teď vyrazil zhruba se 121 kg, byť není úplně snadné si takovou váhu udržet. „Musím to ujíst. Jsou třeba poctivé a pravidelné dávky,“ vypráví Krpálek. Ale vyplácí se.

„Zatím jsem z toho nadšený. Na kempech jsem se cítil dobře, nemůžu říct, že bych zpomalil nebo kondičně odcházel, už se mnou nemávají jako dřív. Ale klíčové je, jak to bude vypadat v závodech,“ uvědomuje si.

Ty první po delší poolympijské pauze se mu vyvedly, v rakouském Linci vybojoval na Grand Prix stříbro po finálové porážce s Gruzíncem Guramem Tušišvilim.

„Tělo se na tu váhu adaptovalo, pořád je tam dynamika a dobrý pohyb. Navíc dorostl do kimona, je v něm narvaný, takže se skoro nedá chytit,“ usmívá se kouč Lacina.

Krpálek bude v sobotu startovat na svém čtrnáctém mistrovství Evropy, ze šesti přivezl medaili, z toho dvě vyhrál. Věří, že omezovat ho nebudou bolavé lokty, s nimiž laboroval po návratu na tatami. „Udělali jsme s nimi kus práce, jsou v lepší kondici než na začátku roku, i když se snažím dávat si pozor,“ přiznává.