RAJNOCHŮV GLOSÁŘ: Nejlepší zápas sezony, Friisova pozice a krásná rozlučka s legendou

Zápas Slavie s Plzní byl reklamou na fotbal, jeden z nejlepších zápasů aktuální sezony. Už před samotným duelem jsem si říkal, že bychom mohli vidět dost gólů, sešívaní už mají jistotu titulu, a tak mohou hrát uvolněně, což v sobotu demonstrovali. Jindra Trpišovský protočil sestavu a sám následně přiznal, že na klucích byla znát lehkost. Červenobílí urvali spoustu zápasů v této sezoně na sílu, nebyly to líbivé výkony, ale body přinesly. Teď, když už mají odpracováno, se herní styl může poupravit.

Uvolněnost byla v některých fázích až příliš veliká, hraničila s bohorovností a to především směrem do defenzivy, z čehož pramenily inkasované branky. I samotní aktéři přiznali, že v některých momentech nebyli tak koncertovaní, pak se ale ukázala jejich síla a krásně to otočili.

Těžko se po takhle skvělém zápase vypichují individuality, šlo především o skvělé týmové výkony od obou manšaftů. Když už bych ale musel na někoho ukázat, byl by to Pavel Šulc. Už druhou sezonu v kuse potvrzuje vynikající formu, českou ligu už jednoznačně přerostl, je taky neuvěřitelné, jaké množství zápasů a minut už má v nohách a já jsem hodně zvědavý, kam se po sezoně posune, protože už je na čase.

Tím, že Plzeň padla v Edenu, dala šanci Baníku, který ovšem nezvládl domácí utkání s oslabenou Olomoucí a pouze remizoval. Jak už jsem psal minule, na Baníku je vidět únava, jak psychická, tak fyzická, dochází mu dech. Je logické, že nejde udržet formu po celou sezonu, bohužel pro svěřence kouče Pavla Hapala jim odchází v nejkritičtější fázi sezony.

Přesto nemusí v Ostravě smutnit, na Viktorku mají pouze tříbodové manko, navíc je v následujícím víkendu čeká vzájemný zápas, sen o druhém místu tak stále žije. I kdyby to ale pro Baník dopadlo třetím flekem, budou moci sezonu považovat za velmi úspěšnou. Velký faktor v nedobré formě Baníku hrají absence, proti Olomouci nenastoupil ani jeden z dvojice střeďáků (Tomáš Rigo, Jiří Boula), která táhla Slezany celou sezonu a na hře to bylo znát.

Potom, co Sparta na Letné předvedla s Jabloncem se opět otevřela otázka, jestli by Lars Friis neměl okamžitě skončit na lavičce Pražanů. Já osobně si myslím, že Spartu povede ve finále poháru, což je aktuálně nějaký středobod sparťanského vesmíru. Tomáš Rosický je spíše rozvážným manažerem a takovýto krok mi k němu nesedí. Tým teď potřebuje stabilitu, čeká ho derby, pak finále poháru, na nějaké pokusy není čas. Přijde mi, že se Sparta začíná vracet do podzimní krize.

Jablonec vyhrál na Letné po dlouhých osmnácti letech a za svůj výkon nejen v nedělním zápase, ale i v celé sezoně si zaslouží absolutorium. Severočeši mají konsolidovaný kádr, hráči si sedli s trenérem Lubošem Kozlem a dokázali perfektně využít šílené sparťanské defenzivy. Musím vypíchnout to, jak hraje stoperská trojce Jablonce, opravdu se mi líbí. Na Spartu ztrácí pět bodů, to, že by ji přeskočili je spíše fantasmagorie, ale proč by ne?

Hodně propíraná byla branka Petra Ševčíka. Podle pravidel bylo vše v pořádku, píšťalka zazněla v době kopu, nebo chvilinku před ním, takže se jednalo o regulérní branku. To, že se Petr Ševčík rozběhl ještě před signalizací rozhodčího bych nenazýval genialitou, ale dle mého spíše jenom zapomněl, jaký mu dal sudí pokyn. V rozhovoru tvrdil, že to zkusil, ale já si myslím, že šlo o náhodu.

Na závěr bych chtěl zhluboka smeknout před Pepou Jindřiškem, který se v Ďolíčku rozloučil s úžasnou kariérou. Nikdy to nebyl žádný extra technik, na kterého by chodily davy lidí, ale byl to vždycky velký poctivec, od kterého jste věděli přesně, co dostanete. Zelenobílý dres oblékal 16 let a zanechal nesmazatelnou stopu, navíc je nejstarším střelcem v historii ligy. Rozlučka to byla opravdu povedená, přesně taková, jakou si Pepa zasloužil!