GLOSA: Baráž jako zbytečný výmysl. Lize by prospělo něco úplně jiného

Kohoutek už před několika lety profifotbal opustil, Znojmo dávno zahučelo do třetí ligy, ale slova tehdejšího funkcionáře mají význam dál.

Český profifotbal viděl od jara 2019 už deset barážových soubojů. Vyznění? Rozmanitý děj, ale stejný výsledek a skóre 0:10 v neprospěch druholigových uchazečů.

Ne, baráž není ryzí česká švejkovina, při níž si ligové soubory prosadily, aby po neúspěšných sezonách jejich pád zastavil komfortní záchranný polštář. Baráže se hrají i v jiných, bohatších a úspěšnějších soutěžích. Za příklad vezměte Německo.

Do uznávané bundesligy se dá proklestit přes barážový dvojduel od roku 2009. Ze 17 případů se ale jen třikrát radoval mančaft z nižší soutěže. Za poslední dekádu uspěl pouze v roce 2019 Union Berlín.

V Česku se dál čeká na výjimku, která ale vlastně jen zase potvrdí pravidlo. V neděli k ní bylo opravdu blízko.

Vyškov odvetu s ligovou Duklou dovedl po dvou remízách až do penalt, kde se mu ale postup rozplynul. V souběžně hraném klání zase druholigová Chrudim v závěru svírala oslabené Pardubice a málem smazala dvoubrankové manko z úvodní partie.

Nepostoupila, ale výsledkem 1:0 se alespoň postarala o první a jedinou (!) výhru druholigisty v dosavadních 20 barážových duelech.

Ano, taková propast dělí druholigový výkvět od mizerných týmů z domácí smetánky.

Zbytečnější a trapnější je snad jen současný formát baráže v hokejové extralize, kdy po poslední úpravě nejhorší tým nejvyšší soutěže pauzíruje přes 40 dní, zatímco jeho vyzyvatel za stejnou dobu odehraje klidně dvě desítky úmorných bitev v prvoligovém play off.

Nerovné podmínky se odrážejí v následné baráži. Dovolíte připomínku? 2025: Olomouc – Dukla, 4:0 na zápasy. 2024: Kladno – Vsetín, 4:0 na zápasy. 2023: Kladno – Zlín, 4:0 na zápasy. 2022: Kladno – Jihlava, 4:1 na zápasy.

Hokejové baráže alespoň zmobilizují diváky, kteří plní stadiony. To se zpravidla u fotbalové obdoby říct rozhodně nedá a podobné bitvy zřejmě ani nebudou lámat rekordy televizní sledovanosti.

Český profifotbal se za poslední roky z mnoha ohledů ohromně zvedl. Zejména nejsilnější ligové značky si dost mákly, aby se o fotbale zase mohlo psát lépe. Zlepšování ale přináší i to, co by filmový Jirka Luňák z Okresního přeboru zhodnotil: „Pokus o novou věc, kterej nevyšel. Experiment, který se nevydařil.“

Baráž nabízí falešnou naději. Iluzi, že jde postoupit. Slepá vývojová větev. Stálo by za revizi, zda nepřináší víc negativ než kladů.

A možná ještě větší průšvih by se odhalil, kdyby letos jeden z druholigových vyzyvatelů v baráži překvapivě uspěl.

Chrudim by po historickém postupu musela hrát příští sezonu v Pardubicích, které shodou okolností mohla z ligy vyšoupnout. Vyškov kvůli nevyhovujícímu stadionu v sousedních Drnovicích dopředu věděl, že nehledě na barážový výsledek přestěhuje áčko do 280 kilometrů vzdálené Příbrami. Bizár na entou, kterou regule povolují a posvětil ji i svaz.

Odpovídající podmínky jsou vleklý problém druhé ligy.

„Mimo Zlín do ligy nikdo nepatří, u nikoho jiného tam nevidím žádný přínos pro první ligu,“ pověděl například v posledním díle pořadu Přímák Pavel Hoftych, jenž v sezoně pracoval jako zlínský konzultant a sportovní manažer Žižkova.

Bývalý forvard Viktorie a v současnosti fotbalový glosátor Jiří Sodoma v neděli na síť X připsal: „Baráž nám opět ukázala pouze to, že je neprůchozí a je jedno po jakém průběhu, prostě se to opět nepovedlo. Musíme zvýšit konkurenceschopnost týmů ve druhé lize. Zúžení obou profi soutěží by mělo být prioritou.“

Další vada baráže? Vrší problémy, okrádá ligu o dramatičnost a vyrovnanější podívanou.

Nechápete?

České Budějovice se současným řízením a kvalitou už letos neměly v lize co pohledávat, jen loňská úspěšná baráž jejich trápení prodloužila. Především pak zoufalé Dynamo v aktuálním systému pomohlo k záchraně Pardubicím. V dřívějším třicetikolovém formátu a dvěma přímo sestupujícími by jim 25 bodů na záchranu těžko stačilo, a to ještě Pardubice nyní hrály 35 zápasů.

Úprava postupů a sestupů by dávala smysl. Stejně jako zeštíhlení nejvyšší soutěže, když po republice ubývá míst, kde se dá bez pardonů kopat liga.

Třeba se pak jednou dočkáme baráže, v níž uspěje mančaft z nižší soutěže. A který bude mít mezi elitou kde hrát.