Skandál v Bratislavě. Ruský funkcionář si s vítězem vyřizoval účty přímo na stupních

Šestadvacetiletý Valijev je jedním z nejlepších zápasníků světa ve volném stylu do 74 kilogramů, na olympiádě v Paříži získal bronz. Jenže pro Albánii, což rodákovi z Nové Osetie řada lidí v Rusku nemohla odpustit. Však mládežnické medaile získával pro svou rodnou zemi, ale vloni se rozhodl ke změně občanství.

V Bratislavě vítězně zvládl i pikantní finálový zápas proti Zaurbeku Sidakovovi, někdejšímu krajanovi a olympijskému vítězi z Tokia. Ten stejně jako další ruští zápasníci v Bratislavě soutěžil pod vlajkou mezinárodní federace. Prezident ruské federace medaile předávat přitom mohl…

A Mamiašvili se rozhodl, že Valijevovi pěkně od plic řekne, čeho se podle něj dopustil. Napjatá atmosféra je vidět na videu, olympijský vítěz ze Soulu po krátkém monologu pověsil Valijevovi zlato na krk dost neurvale a místo gratulace mu jen hodně pevně stiskl obě zápěstí. Čerstvý šampion byl viditelně zaskočen…

Co přesně zaznělo, vědí jen oni účastnící ceremoniálu, nicméně i podle ruských médií padlo vedle několika ostrých slov označení zrádce, což potvrdil i kouč ázerbájdžánské reprezentace.

Mamiašvili přišel pro list Sport-Express s poněkud odlišnou verzí. „Pogratuloval jsem mu k vítězství, popřál úspěch. Možná byl překvapený, že mu medaili předávám já, protože ještě čtyři měsíce před olympiádou byl v našem národním týmu. Ten ho připravil, ale dnes už stojí pod albánskou vlajkou se slzami v očích. Možná ho to zahanbilo?“ tvrdil ruský šéf.

Pak přidal kritiku změny občanství Valijeva: „Jaký je pro něj rozdíl v tom, pod jakou vlajkou stojí? Dnes albánská, zítra bulharská… Mladí kluci si bohužel neuvědomují hodnotu znaku na svých ramenou. Nechápou zodpovědnost vůči zemi, která je vychovala a dala jim příležitost. Ano, někdy v těžkých podmínkách, ale přesto, velké Rusko z nich udělalo sportovce.“

Mamiašvili tak poukázal, že Valijev zdaleka nebyl jediným ruským rodákem, který v Bratislavě získal medaili pro jinou zemi. Sám se ale dočkal kritiky dokonce i v ruských řadách.

„Takové chování je nepřípustné a odporuje všem sportovním principům a zápasnickým tradicím, které se vyvíjely po staletí. Použití vulgarismů a obviňování sportovce z vykonstruované zrady nejenže ponižuje důstojnost sportovce, ale také vrhá stín na celý sport,“ napsal na Instagram bývalý trenér volnostylařské reprezentace Džambolat Tedejev.

„Tento incident zahanbuje hlavu federace i reputaci celého Ruska. S jakým svědomím mluví o zradě, když sám už mnoho let prodává zápasníky do různých reprezentací a pouští je za velké peníze, které nejdou na rozvoj našeho sportu, ale výhradně do jeho vlastní kapsy?“ uvedl v nezvykle ostré kritice.

„Čermen se zdržel, jak se na mladíka vychovaného v kavkazských tradicích sluší, ale já bych si od takového nehodného člověka medaili nikdy nevzal,“ doplnil Tadejev.

Pro Mamiašviliho, jenž je osobním přítelem ruského prezidenta Vladimira Putina, to nebyla zdaleka první kontroverze v zápasnickém světě.

Při olympijských hrách v Aténách měl při finále za účasti ruského zápasníka dávat signály rumunskému rozhodčímu. Když na to švédský delegát mezinárodní federace Pelle Svensson upozornil a zároveň shromáždil důkazy, že rozhodčí byl uplacený, Rus mu podle jeho slov řekl: „Měl bys vědět, že to může vést k tvé smrti.“

Při olympiádě v Rio de Janeiru zase dvakrát udeřil do tváře zápasnici Innu Tražukovovou poté, co prohrála zápas o bronz do 63 kilogramů. Mamiašvili to nepopřel a uvedl, že ji chtěl potrestat za nedostatek snahy…

Před dvěma lety pak na sebe upozornil skandálním výrokem, že než by Rusové měli na olympiádě v Paříži soutěžit podle stejných podmínek jako tým uprchlíků (tedy bez vlajky a hymny), budou muset do Francie vyrazit s tanky.