Z dopingu ji nejprve očistili, pak přišel tvrdý trest. Česká atletka přišla o evropské stříbro

Verdikt Mezinárodní sportovní arbitráže CAS, která o vině rozhodovala, je pro sportovní federace závazný. Nicméně podle právníka Jana Šťovíčka, který zastupoval chodkyni a posléze Český atletický svaz, došlo ve vleklém rozhodovacím procesu k řadě pochybení.

Drahotová měla pozitivní mimosoutěžní test v červenci 2018, krátce před evropským šampionátem. S tříletým odstupem objevili komisaři nesrovnalosti v biologickém pase, konkrétně vyšší hladinu testosteronu, a v roce 2021 před olympiádou v Tokiu se rozběhlo prošetřování kauzy.

Chodkyně i její bývalý kouč Ivo Piták jakékoliv porušení antidopingových pravidel odmítali, za pomoci Šťovíčka obvinění rozporovali, a i díky posudkům endokrinologů si v českém prostředí vybojovali zproštění dopingového nařčení.

„Disciplinární komise konstatovala, že Anežka Drahotová prokázala, že tyto změny nejsou způsobeny vniknutím zakázané látky do jejího těla, když vznikly přirozenou cestou na základě změny stravovacích návyků a změny zdravotního stavu,“ prohlásil tehdejší předseda disciplinární komise Českého atletického svazu Miroslav Ševčík, ekonom a šéf Odložilova memoriálu.

Drahotové tak bylo na poslední chvíli umožněno účastnit se olympijských her v Tokiu, ale kvůli nedostatečné přípravě se rozhodla do Japonska necestovat a k závodní chůzi už se plnohodnotně nevrátila.

Zákaz činnosti jí byl udělen na čtyři roky a vyprší teprve letos, zpětně od konce července 2018 byla ze závodů diskvalifikována a v poznámce k pozitivnímu testu jsou uvedeny „exogenní steroidy po IRMS“.

Oproti závěru Ševčíkovy komise se tedy podle nového rozhodnutí na základě izotopové hmotnostní spektrometrie jedná o látky pocházející z vnějšího prostředí. Jméno Drahotové už nefiguruje na stránkách Evropské ani Světové atletiky mezi medailistkami z Berlína 2018, ve výsledcích jsou u ní písmena DQ značící diskvalifikaci.

Nyní 29leté Drahotové zůstávají bronz z mistrovství Evropy v roce 2014 z Curychu, světové i evropské juniorské tituly či český rekord na 20 kilometrů chůze.

Sport.cz se na AIU dotázal na sled událostí, po němž byl po dlouhých čtyřech letech vynesen trest. Ta odvětila, že proti rozhodnutí české disciplinární komise se WADA (Světová antidopingová agentura) odvolala k CAS, tedy Mezinárodní sportovní arbitráži.

„V prosinci 2024 WADA informovala AIU o výsledku svého odvolání. AIU zatím neobdržela písemné odůvodnění rozhodnutí, ale protože šlo o odvolání k CAS, je toto rozhodnutí konečné a závazné,“ uvedla AIU ve své odpovědi vysvětlující, proč už byl zveřejněn závěr vyšetřování.

Nezvyklá je však mj. délka prošetřování případu, na což upozorňuje Šťovíček, který u CAS zastupoval Český atletický svaz.

„Jsme velmi zklamáni přístupem CAS. Celé řízení se táhlo téměř čtyři roky, než jsme obdrželi rozhodnutí bez odůvodnění, přičemž lhůta určená rozhodci pro rozhodnutí byla prodlužována asi dvanáctkrát, což je opravdu rekord. Rozhodce se dopustil řady procesních pochybení, například opomenul pozvat Český atletický svaz jako účastníka k ústnímu jednání ve věci, takže jsme se nemohli vyjádřit,“ uvedl Šťovíček pro Sport.cz.

Ani právník, který v minulosti u CAS úspěšně zastupoval například kajakáře Jana Štěrbu těsně před olympijskými hrami v Londýně, zatím odůvodnění verdiktu téměř po půl roce od jeho vynesení neobdržel. „To samo o sobě dokládá absurditu postupu CAS,“ říká.

I když CAS je ve sportovních kauzách brán za poslední instanci, Šťovíček nevylučuje, že se kauza přesune k civilním soudům.

„Jakmile odůvodnění obdržíme a zanalyzujeme, rozhodne se slečna Drahotová a Český atletický svaz o dalším postupu. V úvahu připadá podání žaloby na neplatnost rozhodčího nálezu u švýcarského civilního soudu, což se mi v tomto případě s ohledem na četná procesní pochybení CAS předběžně jeví jako moje doporučení klientovi,“ doplnil.