Matějovský: Věděl jsem, že budu naměkko. Jsem rád, že v pondělí nemusím na testy

Myslím, že všechno dopadlo tak, jak mělo. Většinou se říká, že tohle jsou sranda mače. Ale nastoupil jsem za oba týmy a bylo vidět, že ani jedna strana nechtěla prohrát. Když někdo prohrával, chtěl do toho šlápnout. Nakonec je dobře, že utkání skončilo, řekl bych, spravedlivou remízou (6:6). Můžu říct, že jsem si to užil.

Ne. Dopředu jsem říkal, že nechci žádné připravené scénáře. Kluci se mě hodně ptali, jestli je domluvený nějaký výsledek. Striktně jsem to odmítal. Musím ale říct, že na konci jsem si přál, ať remíza zůstane a nikdo už gól nedá. Ale během zápasu chtěly obě strany zvítězit a já jsem rozhodně nikomu neříkal, jak to má dopadnout.

Kluci mě špičkovali, abych šel kopat já. Ale řekl jsem, že to zkusím dát Domčovi, ať vidíme, jestli má koule jít na penaltu před tolika lidmi. Byl to jeho první zápas před takovou kulisou. Čekal jsem, že bude trošku protestovat. Ale vzal si to a suverénně ji proměnil. Jsem rád i za něj. A těší mě, že jsem si s ním mohl zahrát.

Člověk o tom přemýšlí. Ví, co ho čeká, když se vše dlouho plánuje. Závěr byl opravdu hodně emotivní. Dopředu jsem si myslel, že to tak bude. V těchto chvílích vzpomínám hodně na taťku. Věděl jsem, že budu naměkko.

Brácha je plný překvapení. Tušil jsem, že se něco chystá, ale byl jsem hodně držený od toho, abych cokoliv zjistil. Vznikla tu třeba nádherná malba. O tričku jsem nevěděl. Mamku to hodně vzalo, je to pro nás pořád citlivé téma.

Opravdu hodně. Děkovali jsme jim několikrát a ještě jednou to udělám. Vážím si toho, že tu byli. Bylo to těžké. Začali jsme to plánovat někdy před dvěma měsíci. Velká většina kluků mi to hned potvrdila. Pak začaly chodit omluvenky. Lukáš Mareček, Costa, Lukáš Juliš, Václav Kadlec. Některé omluvenky přicházely i den před zápasem.

Pak jsem si říkal, aby už nevolal někdo další. I proto jsem volal Matěji Pulkrabovi a Erichu Brabcovi, kteří tu chtěli být. Poprosil jsem je, jestli by si nevzali i kopačky. Na straně Boleslavi jsem zase věděl, že tým bude starší. Proto jsme ho doplnili mladšími kluky jako Tomášem Ladrou, Láďou Takácsem, Honzou Chramostou nebo Kubou Fulnekem.

Člověk by chtěl, aby si ho pamatovali jen v nejlepším. Už předzápasová autogramiáda nás zaskočila. Překvapilo mě, kolik lidí mělo zájem. Upřímně jsem to nečekal. Mám pro fanoušky velké poděkování. To, v jakém počtu přišli a jak utkání pojali, by ve mně mohlo vzbuzovat naději, že si mě budou pamatovat v dobrém.

Nejvíc šťastný jsem za to, že v pondělí nemusím jít na testy, protože kluci jimi začínají. Testy nemá rád nikdo. To se mi vybaví jako první, že nemusím absolvovat. Ale budu se hýbat i nadále, jen to nebude tak řízené a nebudu muset odesílat, co jsem odběhal. Mám rád golf, padel a další sporty, kterým se chci věnovat.

Odpočívat. S klukama chvíli posedíme, s některými se vidíme po opravdu dlouhé době. Otevřeně můžu říct, že si dáme nějaké pivo. U toho se povídá vždy líp. Ale samozřejmě se chystám také na to, že v pondělí začíná příprava. Už jsem nějaké věci zařizoval po domluvě s novým realizačním týmem. Jsem odhodlaný v nové roli působit co nejlíp.

Budu se hodně motat kolem áčka, převezmu i takovou roli vedoucího. Budu zajišťovat provoz áčka. Budu se rozkoukávat a se vším se seznamovat. Ale jak říkám, jsem odhodlaný do toho skočit. Budu se snažit dělat týmu takový servis, aby si kluci nemohli na nic stěžovat a mohli se jen připravovat na hřišti.