Češky na ME v Brně věří v úspěch. Soupeřky už nás nepodcení, varuje trenérka

„Ten kádr by měl od Eurobasketu v roce 2023 herně vyzrát, teď je otázka, aby neubylo nadšení a bojovnosti, byly jsme tehdy trochu v roli outsiderů, hráčky si musely sáhnout víc na dno, některé soupeřky nás lehce podcenily,“ říká v rozhovoru trenérka Ptáčková, jejíž svěřenky se v pondělí sešly k finální fázi přípravy před šampionátem, jenž týmu začne ve čtvrtek soubojem s Černou Horou.

Ano, částečně se to tak dá říct, i když to nechci rozvádět.

Středně těžká. Nikdo nemá lehkou skupinu, na turnaj se nedostaly i kvalitní týmy jako Maďarsko, Lotyšsko nebo Polsko. Každá skupina proto má svou kvalitu, některá je samozřejmě náročnější. Naši bych popsala jako standardní. Nepřály jsme si ze čtvrtého koše Litvu, ale máme tam Portugalsko, které má za sebou výbornou přípravu a dokázalo dvakrát porazit Srbky.

S Černou Horou ani Portugalskem jsme se několik roků nestřetly. Černá Hora se vyznačuje balkánským, docela agresivním basketbalem. Hráčky z těchto zemí mají takový přirozený talent, je to nevyzpytatelný soupeř. Nejvíc neznámé je pro nás Portugalsko, které hraje velmi intenzivní basketbal jak na obranné, tak útočné polovině. Maximálně riskuje. Belgii řadím k největším favoritkám. Její hvězdy se vrátily z WNBA, aby mohly být na Euru, navíc ten tým je několik let pohromadě, takže to bude jeho velká devíza.

Vůbec ne. Určitě jste si všimli, že pracujeme s kádrem, který jsme si před lety vybraly. Teď máme v nominaci i střední generaci, abychom tam zahrnuly hráčky, které ještě mohou růst dál. Přitom nezáleží na tom, kdo odkud je. Jde o shodu okolností, ale brněnským hráčkám by to mohlo pomoct a někomu možná narostou křídla.

Jsem spokojená, že hráčky přípravu přežily bez zdravotní úhony, což bylo stěžejní a důležité. I když jsme měly před dvěma lety v přípravě lepší bilanci, tentokrát jsme čelily silným soupeřům, jejichž kvalita gradovala. Na závěr jsme měly dvakrát Italky, což je jeden z nejlepších evropských týmů. Částečně jsme byly spokojení, jeden zápas nám vyšel, další ne. Odkrylo to drobnosti a neduhy a Lotyšky a Italky nám nastavily zrcadlo.

Bylo to spíš podle mě o tom, že zápasy za zavřenými dveřmi se hrály jako druhé v pořadí, takže jsme se vždy poučily z toho prvního zápasu před diváky.

Alena byla jediná možnost, když jsem si probrala, kdo se naskýtá z podkošových hráček. To se potvrdilo. Na čem jsme se domluvily, plnila s maximálním úsilím. S velkou pokorou přijala svou roli.

Jsou to holky, které toho musí hodně zvládnout, a klobouků dolů. Zažila jsem podobný příběh na evropském šampionátu dvacítek, kdy tehdy Martina Pokorná dělala před mistrovstvím zkoušku z anatomie, nechtěla po mně ani ze soustředění na den pustit. Takže už s tím mám zkušenost.

Sešly jsme se v pondělí, kdy máme větší trénink stejně jako v úterý, ve středu pak budou dva kratší tréninky a ve čtvrtek už předzápasový.