První Japonec ve Slavii. Už se málem popral, chce titul a zírá, jak Češi řídí

Kollerschlag (Od našeho zpravodaje) – „Chci se se Slavií zapsat do historie,“ říká pro Sport.cz Hašioka. „Slyšel jsem, že trenér už je nejúspěšnější v české lize a chtěl bych mu pomoct k dalšímu titulu.“

Už na konci června příchod japonského fotbalisty z anglického Lutonu zaujal.

– Není to destinace, z níž cizinci běžně míří do Česka.

– Je také prvním Japoncem v košaté historii klubu z pražských Vršovic.

– Stane se teprve čtvrtým vyslancem země vycházejícího slunce, který se objeví v nejvyšší tuzemské soutěži.

– A v ní kromě plzeňského Matěje Vydry aktuálně nenajdete hráče, který by se mohl chlubit starty v Premier League.

„V tom je fotbal krásný a nevyzpytatelný. Kdyby Hači nehrál v Anglii, nikdy si na takového hráče nesáhneme,“ říká trenér Trpišovský.

Nechápete?

Vítejte u příběhu šestadvacetiletého pravého beka či wingbeka, od něhož si mistři z Edenu docela dost slibují v nové sezoně. Liga se rozjíždí už za osm dní.

Asiat s blonďatým přelivem pochází z japonské prefektury Saitama, která patřila mezi dějiště mistrovství světa 2002. Země suma, baseballu a keirinu si oblíbila nový sport –a nejspíš v tom hledejte souvislost, proč i Hašioka kope do balonu.

„Táta hrával baseball, který je u nás určitě populárnější. Starší brácha ho zkoušel taky, ale víc ho bavil fotbal. A já chtěl být jako on,“ vysvětluje Daiki.

O tři roky staršího Kazukiho už v mládí dostihl. „Když mi bylo patnáct, začal jsem s ním hrát v týmu do 18 let. Brzy jsem poskočil i do dospělého týmu a snil, že budu profesionál, který si zahraje v Anglii,“ vypráví sešívaná posila.

Už v osmnácti debutoval za Urawa Reds v tamní nejvyšší soutěži, po třech sezonách se stěhoval do belgické ligy. „Spousta kluků se dostane přímo z japonské ligy do Německa nebo do jiných skvělých soutěží. V covidu se to zkomplikovalo, týmy nechtěly riskovat a já to vzal přes St. Truiden,“ vzpomíná.

V nejvyšší belgické soutěži se prosadil. Rychle si zvykl na daleko fyzičtější soutěž. Kmital po pravé lajně a neodpadával ze soubojů. Vyšvihl se do japonské reprezentace. A poprvé si ho všimla i Slavia. „Univerzál a výborný hlavičkář. Tři roky jsme ho sledovali,“ připomínal na klubovém webu sportovní ředitel Slavie Jiří Bílek.

Japonec si ale loni v zimě vybral Luton – tehdejšího nováčka Premier League, který válčil o udržení mezi elitou. A Hašioka skoro až omluvně poví: „Šéf v St. Truidenu mi říkal, že se o mě zajímá Slavia a pár klubů z německé bundesligy. Já ale zvolil nabídku z Premier League.“

Zkušenosti? K nezaplacení. Taky ale dost trpké.

Luton se loni na jaře neudržel mezi anglickou šlechtou. A letos na jaře sestoupil i z druhé nejvyšší soutěže.

„Bylo to těžké, protože jsme opakovaně prohrávali. Zdálo se mi, že si z toho někteří hlavně v Premier League moc nedělali. Neřešili, co bychom měli změnit, abychom začali vyhrávat. Scházela nám vítězná mentalita,“ líčí Hašioka.

S daleko větším nadšením hovoří o zážitcích z Premier League, které pod přívalem emocí sotva dovede v angličtině zformulovat.

„V Premier League snad hráči nemají slabinu. Jsou skvělí fyzicky, technicky, mentálně. Dost se člověk přiučí.“

„Bylo skvělé nastoupit proti hráčům jako Haaland nebo Doku. A takový Semenyo z Bournemouth? Uff, sakra těžké!“

„Proti Arsenalu na Emirates? Šílenost, ale taky sen, protože zbožňuju trenéra Artetu. Tým pod ním hraje neuvěřitelně kolektivně a je ohromně kvalitní. Vždyť Japonec Tomijasu je skvělý fotbalista, ale má co dělat, aby se dostal na hřiště.“

V Premier League stihl Hašioka deset startů. Po sestupu přidal 17 duelů v nižší Championship. Víc nic. Hašioku trápilo koleno nebo lýtko. Luton navíc měnil v zimě trenéra.

I to způsobilo, že se z Anglie vydal do české ligy. V šestadvaceti má stále potenciál, že se do naleštěnějších kulis může vrátit. To ale trochu předbíháme. „Věděl jsem, že teď potřebuju změnu – a ve Slavii to bude jiné. Byli šťastní z mého příchodu, což jsem taky. Slavii čeká Liga mistrů a spoustu výher,“ říká. Do Prahy se přestěhuje sám. „Aspoň se budu soustředit jen na fotbal.“

Červenobílou obec si hned získal, když v prvním rozhovoru pro klubový web přiznal, že si na YouTube hledal, jaká atmosféra panuje při zápasech v Edenu. „Našel jsem zápas se Spartou Praha a bylo to brilantní. Nemůžu se dočkat, dodává to energii. Slavia má titul i velkou historii.“

Šampioni z Edenu v něm zase získávají k Davidovi Douděrovi alternativu na pravou stranu, kterou v minulé sezoně postrádali. Douděra na podzim nastupoval, ač se v soukromí staral o vážně nemocného blízkého člena rodiny a vynechával tréninky.

„Měli by spolu vytvořit zdravou konkurenci, protočí se a vzájemně si i pomůžou,“ plánuje jeden z trenérů Slavie Zdeněk Houštecký. „Už v první přípravě proti Kluži ukázal, že bude tvrdý, nekompromisní a nesmlouvavý hráč.“

Proti Rumunům se Hašioka dokonce málem popral, rozmíšku s protihráčem klidnili spoluhráči a sudí se žlutou kartou.

„Normálně se dokážu kontrolovat, ale soupeř do mě strčil,“ dušuje se Hašioka. „Byl to přípravný zápas a věděl jsem, že v nich rozhodčí nevylučují. Dobře si uvědomuju, že potřebujeme agresivitu, ale taky musím být chytřejší, pokud se to stane příště.“

Na kempu v Rakousku zvládl o víkendu i druhý zápas, v němž patřil k jedenáctce, která ve druhé půli rozhodla o výhře 1:0 s BW Linec. Ve středu se početné sešívané šiky rozdělí. První parta sehraje od 15.30 duel s maďarským Diósgyöri VTK, od 18:00 nastoupí Slavia proti kyperskému Arisu Limassol.

Hašioka zatím se Slavií strávil víc času v Horních Rakousích než v Česku. Z něj už má první postřehy. Třeba ze silničního provozu.

A ne, teď nemá asijská posila na mysli natáčení originálního klubového videa, při němž mu šoféra dělal Pavel Řehák – klubová legenda a současný člen realizačního týmu, který po devíti letech v Japonsku dodnes velice slušně ovládá japonštinu.

„Když jsme jeli autem, spoustu řidičů troubilo,“ diví se Hašioka. „V Japonsku jsme disciplinovanější, nejezdíme rychle a neblázníme za volantem. A i když u nás bývá daleko větší provoz, klakson skoro nikdo nepoužije.“

I o tom klábosí na kempu při obědu, kde si přisedne k Řehákovi. Usnadňuje mu to aklimatizaci. Trenéry zase Řehák učí některá japonská slůvka.

„Chybí mi rodina, přátelé i dobrá japonská rýže,“ říká Hašioka. „Jsem tu ale kvůli fotbalu, který miluju.“