Vídeň aplaudovala Haškovi. Dominátor se po pěti letech postavil do brány kvůli zranění Neuvirtha

Nevyjel ani na rozbruslení a první třetinu strávil na střídačce v civilu po boku trenéra Slavomíra Lenera. Jenže všechno změnila patálie brankáře Michala Neuvirtha. Gólman se zkušenostmi z NHL, který kvůli chronickým zdravotním potížím ukončil kariéru už v jednatřiceti letech, se ve Vídni zranil hned při prvním zákroku. S velkými obtížemi ještě dochytal první část a od druhé už se postavil do brány Hašek.

„Nečekal jsem to, vzal jsem si Michalovu výstroj, Naštěstí má podobné míry jako já, a mohl jsem si vzít i jeho brusle. Nebylo to jednoduché naskočit do rozjetého zápasu. Bavil jsem se ale výborně, když máte kolem sebe takové hráče, je to pohádka. Byla to fantastická party,“ usmíval se Hašek, s nímž v týmu českých ikon figurovali třeba Milan Hejduk, Patrik Eliáš, Vladimír Růžička nebo Jiří Hrdina.

Hašek hned na začátku předvedl několik působivých zákroků a bavil tribuny zaplněného vídeňského stadionu, kam si našly cestu i desítky českých fanoušků. Šampion z Nagana si nejen od nich vysloužil několikrát v utkání ovace a skandování.

„Je příjemné, že lidi si pamatují úspěchy národního týmu, i když to bylo v cizí zemi, takže mě to i trošku překvapilo. Vážím si toho. Aplaus nebyl určený jen mně, ale oběma týmům, hrál se dobrý hokej,“ podotkl Hašek, jehož celek prohrál 8:9 v prodloužení, ale následně vyhrál v dodatečných nájezdech. Utkání se hrálo se čtyřmi hráči na obou stranách na 3× 15 minut.

Haškovo představení bylo o to působivější, že slavný šedesátník už nechytá ani pro zábavu s kamarády bez diváků. Ostatně do brány nezamířil ani před dvěma roky v únoru při velkolepé exhibici v pražské O2 aréně k pětadvacátému výročí od triumfu v Naganu.

Naposledy udělal Hašek výjimku před necelými šesti lety, kdy se postavil do brány v Jihlavě v rámci oslav šedesátých narozenin svého bývalého spoluhráče Oldřicha Válka.

„Když si jdu zahrát hokej, tak už jen jako obránce. Je kompletní rozdíl být v bráně a bylo to překvapení i pro mě, že tam ještě byly nějaké pohyby. Ale buďme upřímní, už to není, co to bývalo před dvaceti lety,“ pousmál se Hašek.

Že by ale měl mít na druhý den problém vůbec vstát z postele, pardubický rodák nepředpokládal. „Jsem v docela dobré formě. Lyžuju, jezdím na kole, hraju hokej jako obránce,“ uzavřel Hašek, na něhož byla upřena největší pozornost a do kabiny se po utkání dostal jako poslední.